Den 37.
Znáte pocit tupé blaženosti? Tak ten jsem dneska zažívala já na thajské masáži. Měla jsem tři možnosti: a) unsout, b) přemýšlet co, kde, jak, za kolik... c) vrnět jako kotě a užívat si. Rozhodla jsem se, že C je správně! Fík si užíval jednu babičku, Kájinka druhou - nebo to bylo naopak a babičky si užívaly děti? Myslím, že to bylo vzájemné.
Dobrá zpráva dneška je, že máme už zase plně funkční kotel. Bohužel je zde špatná voda a nějaká součástka byla zcela zanešená vodním kamenem, proto kotel tekl. Oprava stála jen tisíc korun, obávala jsem se větší dardy.
Během odpoledne volala Monča, že pro mě má tepák - hodinky s funkcí měřiče tepové frekvence. Nemohla jsem se dočkat. Vybrala jsem si fuchsiovou barvičku. Mám ráda veselé barvy.
S Kájinkou jsme využily, že bráška ani tatínek nejsou doma a vyrazily jsme na dámskou jízdu na kole.
Večer mi kamarádka Alča doporučila přečíst tento článek v Ona idnes: http://ona.idnes.cz/proc-my-kdyz-jsme-zdravi-pta-se-mama-deti-s-autismem-obrnou-epilepsii-1jp-/ona_deti.asp?c=A100411_231823_ona_deti_jup
Děkuju jí za něj.
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? Po dlouhé době jsem byla v Poděbradech.
Co mě dnes netěšilo? Včerejší reportáž v Reportérech o liposukci břicha - paní je na vozíku s postiženým mozkem...
První týden skoro za námi...
před 7 lety
Žádné komentáře:
Okomentovat