Máří - 6 let
před 6 lety
neděle 13. června 2010
Omluva
Omlouvám se všem svým příznivcům, ale momentálně blog nestíhám, ale pravidelně fotím, tak snad se jednou dostanu k dodělání!
pondělí 31. května 2010
Pondělí 31. 5. 2010
Den 85.
Dnešní ráno mi zpříjemnila váha. Ukazovala o rovných 8 kg méně, než na počátku mého boje. Dřina, odříkání a pevná vůle přináší své sladké ovoce. Změny si už všímá okolí a to mě těší nejvíce.
Teda kdybych se nestyděla, vytáhla bych ze skříně zimní bundu.... A nejhůř má být ve středu! Babička dorazila na 10, vzala děti na kačenky, já objela nejnutnější věci ve městě a rychle zpět přivítat rodinu teplým obědem.
Odpoledne jsem se pustila do psaní blogu, které jsem v posledním týdnu zanedbala. Mezitím Kájinka našla opuštěné Fíkovo lízátko a labužnicky toho využila.
Odpoledne jako vždy procházka s Flerčou a povinný rotoped ;-)
Dnešní ráno mi zpříjemnila váha. Ukazovala o rovných 8 kg méně, než na počátku mého boje. Dřina, odříkání a pevná vůle přináší své sladké ovoce. Změny si už všímá okolí a to mě těší nejvíce.
Teda kdybych se nestyděla, vytáhla bych ze skříně zimní bundu.... A nejhůř má být ve středu! Babička dorazila na 10, vzala děti na kačenky, já objela nejnutnější věci ve městě a rychle zpět přivítat rodinu teplým obědem.
Odpoledne jsem se pustila do psaní blogu, které jsem v posledním týdnu zanedbala. Mezitím Kájinka našla opuštěné Fíkovo lízátko a labužnicky toho využila.
Odpoledne jako vždy procházka s Flerčou a povinný rotoped ;-)
Neděle 30. 5. 2010
Den 84.
...protože v neděli už bylo zase pěkně ošklivo... A to se konal Den dětí po hradbami, jako každoročně bezva akce. Ale Fík dostal holiny a vyrazili jsme tak jako tak. S Lucinkou jsme tam byli mezi prvními, vysoutěžili nějaké dobrůtky a nakonec nás opět vyhnal déšť k babičce na oběd. Babička udělala slavnostní svíčkovou. Děti se u babi a dědy vyspinkaly a odpoledne si Fík prosadil odjezd i s babičkou :-D Společně si užívali dětského dne, počasí se umoudřilo a i sluníčko vysvitlo.
Já jsem došla nakoupit stravu pro sebe na celý týden a uvařit zbytku rodiny večeři. Poté jsme si s Kájinkou došly pro Fíka, babička se postarala o děti, než se připravil tatínek na hlídání a já jsem si šla s Ájou zacvičit na bosu.
...protože v neděli už bylo zase pěkně ošklivo... A to se konal Den dětí po hradbami, jako každoročně bezva akce. Ale Fík dostal holiny a vyrazili jsme tak jako tak. S Lucinkou jsme tam byli mezi prvními, vysoutěžili nějaké dobrůtky a nakonec nás opět vyhnal déšť k babičce na oběd. Babička udělala slavnostní svíčkovou. Děti se u babi a dědy vyspinkaly a odpoledne si Fík prosadil odjezd i s babičkou :-D Společně si užívali dětského dne, počasí se umoudřilo a i sluníčko vysvitlo.
Já jsem došla nakoupit stravu pro sebe na celý týden a uvařit zbytku rodiny večeři. Poté jsme si s Kájinkou došly pro Fíka, babička se postarala o děti, než se připravil tatínek na hlídání a já jsem si šla s Ájou zacvičit na bosu.
Sobota 29. 5. 2010
Den 83.
Den D. Den, který se rozhodlo o osudu naší země na další čtyři roky. Volební činnost odsýpala, pořád bylo co dělat. Dopoledne rychle uteklo a na konci volebních dnů jsme mohli zkonstatovat, že se jistojistě odebíráme novým směrem tvořeným středopravicovou vládou. Kéž by se povedly zásadní změny, které je nutno provést a ještě to tolik nebolelo... Ale někde to jistě bolet bude. Ale přeci jen si pořád říkám, že pár let přestojíme, hlavně ať se naše děti a vnuci mají jednou dobře. Nechci jim předat zadluženou zem.
Volby sice vyhrála ČSSD, ale s minimálním rozdílem na ODS, což zřejmě nikdo nečekal, hlavně ne pan Paroubek. Tichým vítězem voleb se však stala strana TOP 09, jejíž velký úspěch byl překvapením i pro ně samotné. Taktéž jsem ráda za vstup do politiky strany Věci veřejné.
O Kájinku se staral tatínek, Štofík jel na letiště vyprovodit tetu Haninku, která odlétala na Fiji.
Celý den bylo nádherně, až mi bylo líto, že jediný slunečný den jsem strávila zavřená počítáním volebních hlasů. Protože v neděli....
Den D. Den, který se rozhodlo o osudu naší země na další čtyři roky. Volební činnost odsýpala, pořád bylo co dělat. Dopoledne rychle uteklo a na konci volebních dnů jsme mohli zkonstatovat, že se jistojistě odebíráme novým směrem tvořeným středopravicovou vládou. Kéž by se povedly zásadní změny, které je nutno provést a ještě to tolik nebolelo... Ale někde to jistě bolet bude. Ale přeci jen si pořád říkám, že pár let přestojíme, hlavně ať se naše děti a vnuci mají jednou dobře. Nechci jim předat zadluženou zem.
Volby sice vyhrála ČSSD, ale s minimálním rozdílem na ODS, což zřejmě nikdo nečekal, hlavně ne pan Paroubek. Tichým vítězem voleb se však stala strana TOP 09, jejíž velký úspěch byl překvapením i pro ně samotné. Taktéž jsem ráda za vstup do politiky strany Věci veřejné.
O Kájinku se staral tatínek, Štofík jel na letiště vyprovodit tetu Haninku, která odlétala na Fiji.
Celý den bylo nádherně, až mi bylo líto, že jediný slunečný den jsem strávila zavřená počítáním volebních hlasů. Protože v neděli....
Pátek 28. 5. 2010
Den 82.
Ráno jsme byly domluvené s babičkou, která si převzala až do soboty děti. Já jsem se potom rychle vrhla na žehlení, přípravu jídla s sebou a taky vylepšení sebe sama :-) Tento rok mi konečně zase vyšlo jít do volební komise. Jak se to blížilo, chtělo se mi méně a méně. Navíc organizátorka nás nedala s Martinou společně, tak jsme z toho obě byly rozladěné. Před mateřskou jsme chodily spolu do jedné komise, ona dělala zapisovatelku, já předsedu :-D Tentokrát jsme si chtěly odpočinout jako řadoví členové. Naštěstí jsme byly aspoň vedle sebe a nakonec si to i užily. Dostala jsem se mezi bezva lidi a nejvíc jsem si rozuměla s důchodci. S panem Vejvodou jsme se spolu celé dva dny smály, jsme naladění na stejnou vlnu humoru.
Nuda nehrozila, buď jsme zapisovali voliče nebo si povídali. Zanedlouho bylo 22 hodin a my zapečetili volební místnost a odebrali se ke spánku.
Ráno jsme byly domluvené s babičkou, která si převzala až do soboty děti. Já jsem se potom rychle vrhla na žehlení, přípravu jídla s sebou a taky vylepšení sebe sama :-) Tento rok mi konečně zase vyšlo jít do volební komise. Jak se to blížilo, chtělo se mi méně a méně. Navíc organizátorka nás nedala s Martinou společně, tak jsme z toho obě byly rozladěné. Před mateřskou jsme chodily spolu do jedné komise, ona dělala zapisovatelku, já předsedu :-D Tentokrát jsme si chtěly odpočinout jako řadoví členové. Naštěstí jsme byly aspoň vedle sebe a nakonec si to i užily. Dostala jsem se mezi bezva lidi a nejvíc jsem si rozuměla s důchodci. S panem Vejvodou jsme se spolu celé dva dny smály, jsme naladění na stejnou vlnu humoru.
Nuda nehrozila, buď jsme zapisovali voliče nebo si povídali. Zanedlouho bylo 22 hodin a my zapečetili volební místnost a odebrali se ke spánku.
Čtvrtek 27. 5. 2010
Den 81.
Ve čtvrtek den úklidu, praní, vaření, aby na víkend bylo vše připraveno. Odpledne se konala v mateřském centru oslava 9. narozenin mateřského centra a zároveň dětský den. Program byl báječný, jen počasí se opět nevyvedlo. Vyzvedli jsme Lilču z družiny a za nedlouho za námi přišla i babička. V 17 hodin nás déšť vyhnal domů. Tatínek se ujal dětiček a já si šla zašlapat na kole. Bohužel Monča už skončila, vyšly jí špatně těhotenské genetické testy, propadala beznaději a uzavřela se do sebe. Místo Monči teď budu jezdit s Evičkou. Na monču myslím, kudy chodím.
Ve čtvrtek den úklidu, praní, vaření, aby na víkend bylo vše připraveno. Odpledne se konala v mateřském centru oslava 9. narozenin mateřského centra a zároveň dětský den. Program byl báječný, jen počasí se opět nevyvedlo. Vyzvedli jsme Lilču z družiny a za nedlouho za námi přišla i babička. V 17 hodin nás déšť vyhnal domů. Tatínek se ujal dětiček a já si šla zašlapat na kole. Bohužel Monča už skončila, vyšly jí špatně těhotenské genetické testy, propadala beznaději a uzavřela se do sebe. Místo Monči teď budu jezdit s Evičkou. Na monču myslím, kudy chodím.
Středa 26. 5. 2010
Den 80.
Dopoledne jsme měli na pilno. Ráno rychle na nákup, potom odvézt Filípkovi kšiltovku na léto a věnovat mu ji k dnešnímu svátku a hned potom do mateřského centra, tak jako každou středu za kamarádkou Lucinkou. A protože měla Kájinka už třetí den silný průjem, tak jsem Fíka nechala napospas Martině a odvezla jsem Kájinka k doktorovi. Fík byl prý neuvěřitelně hodný, bez maminky zcela obrátil, ale nakonec se na Martinu stejně pověsil jako klíště a bečel po mamince. Kájinka je naštěstí v pořádku, jen jsme museli nasadit ještě přísnější dietu.
Odpoledne nás babička požádala, zda bychom s ní dojeli za prababičkou do rehab. centra, kde stará babi bude 3 týdny pobývat. Jak jinak, babička si chtěla zabalit sama a už druhý den volala S.O.S., kolik toho zapomněla. Fíkovi se tam ale moc líbilo, na chodbě měli vodní želvu, dostal pochvalu od ostatních pacientů, jak krásně umí zdravit.
Po příjezdu jsem chtěla trénovat jízdu na odrážedle, ale Fík se nekompromisně rozhodl hrabat trávu. Kájinka nakonec vytuhla až na posledních metrech :-)
Dopoledne jsme měli na pilno. Ráno rychle na nákup, potom odvézt Filípkovi kšiltovku na léto a věnovat mu ji k dnešnímu svátku a hned potom do mateřského centra, tak jako každou středu za kamarádkou Lucinkou. A protože měla Kájinka už třetí den silný průjem, tak jsem Fíka nechala napospas Martině a odvezla jsem Kájinka k doktorovi. Fík byl prý neuvěřitelně hodný, bez maminky zcela obrátil, ale nakonec se na Martinu stejně pověsil jako klíště a bečel po mamince. Kájinka je naštěstí v pořádku, jen jsme museli nasadit ještě přísnější dietu.
Odpoledne nás babička požádala, zda bychom s ní dojeli za prababičkou do rehab. centra, kde stará babi bude 3 týdny pobývat. Jak jinak, babička si chtěla zabalit sama a už druhý den volala S.O.S., kolik toho zapomněla. Fíkovi se tam ale moc líbilo, na chodbě měli vodní želvu, dostal pochvalu od ostatních pacientů, jak krásně umí zdravit.
Po příjezdu jsem chtěla trénovat jízdu na odrážedle, ale Fík se nekompromisně rozhodl hrabat trávu. Kájinka nakonec vytuhla až na posledních metrech :-)
Úterý 25. 5. 2010
Den 79.
Úterý nás probudilo do deštivého dne. Ale my jsme měly od tatínka úkoly, naštěstí splnitelné pouze autem, tak jsme se vydaly po povinnostech. Nakonec jsem si i stihla udělat radost v Alpine Pro, přeci jen potřebuju na léto nějakou novější výbavu. Už jen proto, že mi jsou věci z loňského léta velké ;-)
Odpoledne jsme vyvenčily Flerču a jaly se fandit na trénink dračích lodí, ale pro malou účast byl nakonec zrušen. Takže jsme počkaly na Fíka a vydali jsme se už v kompletní sestavě pomoct dědovi se zaléváním kytiček. Bez Fíka by kytičky zahynuly suchem :-D
Úterý nás probudilo do deštivého dne. Ale my jsme měly od tatínka úkoly, naštěstí splnitelné pouze autem, tak jsme se vydaly po povinnostech. Nakonec jsem si i stihla udělat radost v Alpine Pro, přeci jen potřebuju na léto nějakou novější výbavu. Už jen proto, že mi jsou věci z loňského léta velké ;-)
Odpoledne jsme vyvenčily Flerču a jaly se fandit na trénink dračích lodí, ale pro malou účast byl nakonec zrušen. Takže jsme počkaly na Fíka a vydali jsme se už v kompletní sestavě pomoct dědovi se zaléváním kytiček. Bez Fíka by kytičky zahynuly suchem :-D
Pondělí 24. 5. 2010
Den 78.
Dnes má svátek Jana. Těch mám v okolí hodně. Nejbližší mi je moje kolegyňka - vedoucí, kamarádka na hubnutí a pak také překvapivě bývalá "tchýně". Napsala jsem jí a za chvíli už jsme spolu po letech mluvily jako kamarádky, které se naposledy viděly včera. Mám radost, že můžu náš vztah nazvat přátelstvím.
Štofíka si užívali v Hradištku, protože za nedlouho odletí k moři. My jsme se s Kájinkou přes den procházkovaly a odpoledne jsme se jely ještě i s babičkou podívat na Filípka. Gábča přijela do rodné vsi a tak jsme si ji a Fílu nemohly nechat ujít. Filípek si už chrupčí v kočárku po Kájince. Nálada byla skvělá, škoda, že bylo tak málo času.
Dnes má svátek Jana. Těch mám v okolí hodně. Nejbližší mi je moje kolegyňka - vedoucí, kamarádka na hubnutí a pak také překvapivě bývalá "tchýně". Napsala jsem jí a za chvíli už jsme spolu po letech mluvily jako kamarádky, které se naposledy viděly včera. Mám radost, že můžu náš vztah nazvat přátelstvím.
Štofíka si užívali v Hradištku, protože za nedlouho odletí k moři. My jsme se s Kájinkou přes den procházkovaly a odpoledne jsme se jely ještě i s babičkou podívat na Filípka. Gábča přijela do rodné vsi a tak jsme si ji a Fílu nemohly nechat ujít. Filípek si už chrupčí v kočárku po Kájince. Nálada byla skvělá, škoda, že bylo tak málo času.
Neděle 23. 5. 2010
Den 77.
Ráno jsme s Kájinkou vyzvedly babičku a Lilču a dojely si k druhé babičce pro Fíka. A pak už jsme byli všichni připraveni vstříc parádnímu výletu do ZOO. Zprvu nám náladu maličko pokazil déšť, který nás v Praze přivítal, ale to byl jediný mráček na celém dni. Zbytek byl úžasný! Setkali jsme se po delší době s dalšími kamarády, Pepčou, Kájíkem, Danečkem, Matýskem a nesmíme zapomenout na námi oblíbeného Dádu a Béťu, kterých se Fík neustále dožaduje a neustále na ně cokoliv svádí :-D Chudáci malí nevinní :-D
Během dopoledne se veškeré mráčky rozehnaly a další hodiny byly ve znamení sluníčka, pohody a povídání s kamarády.
Po ZOO jsme ještě navštívili babi a dědu v Hradištku, kde jsme báječný den venku na sluníčku dovršili.
Ráno jsme s Kájinkou vyzvedly babičku a Lilču a dojely si k druhé babičce pro Fíka. A pak už jsme byli všichni připraveni vstříc parádnímu výletu do ZOO. Zprvu nám náladu maličko pokazil déšť, který nás v Praze přivítal, ale to byl jediný mráček na celém dni. Zbytek byl úžasný! Setkali jsme se po delší době s dalšími kamarády, Pepčou, Kájíkem, Danečkem, Matýskem a nesmíme zapomenout na námi oblíbeného Dádu a Béťu, kterých se Fík neustále dožaduje a neustále na ně cokoliv svádí :-D Chudáci malí nevinní :-D
Během dopoledne se veškeré mráčky rozehnaly a další hodiny byly ve znamení sluníčka, pohody a povídání s kamarády.
Po ZOO jsme ještě navštívili babi a dědu v Hradištku, kde jsme báječný den venku na sluníčku dovršili.
Sobota 22. 5. 2010
Den 76.
Tento den byl ve znamení přátel. Dětičky jsme udali po rodině a vyjeli si za kulturou do Prahy na muzikál Tajemství do divadla Kalich. Původní námět napsal Daniel Landa, čemuž celé představení odpovídalo. Ze začátku jsem byla hodně zmatená, neuměla jsem vyčíst následnou pointu, což bylo ale zřejmě účelem. Ve chvíli, kdy se celé "tajemství" rozklíčovalo, prozřela jsem a upřímně zatleskala.
Po uměleckém zážitku jsme si zašli s kamarády do nejstarší pizzérie v Praze KMOTR a příjemně se pobavili, popovídali, zasmáli a také popili výborné růžové víno, které nám objednal Kamča.
Tento den byl ve znamení přátel. Dětičky jsme udali po rodině a vyjeli si za kulturou do Prahy na muzikál Tajemství do divadla Kalich. Původní námět napsal Daniel Landa, čemuž celé představení odpovídalo. Ze začátku jsem byla hodně zmatená, neuměla jsem vyčíst následnou pointu, což bylo ale zřejmě účelem. Ve chvíli, kdy se celé "tajemství" rozklíčovalo, prozřela jsem a upřímně zatleskala.
Po uměleckém zážitku jsme si zašli s kamarády do nejstarší pizzérie v Praze KMOTR a příjemně se pobavili, popovídali, zasmáli a také popili výborné růžové víno, které nám objednal Kamča.
pátek 21. května 2010
Pátek 21. 5. 2010
Den 75.
Tak a je to tu! Dítě uklízí za mě! No není to pohoda? :-D
Dnešní den jsem pojala jako uklízecí, je to potřeba, víkend máme nabitý, takže je potřeba vysmíčit, vycídit, vyšperkovat domácnost ;-)
Tak a je to tu! Dítě uklízí za mě! No není to pohoda? :-D
Dnešní den jsem pojala jako uklízecí, je to potřeba, víkend máme nabitý, takže je potřeba vysmíčit, vycídit, vyšperkovat domácnost ;-)
Čtvrtek 20. 5. 2010
Den 74.
Šli jsme se pochlubit do knihovny, jak jsme skoncovali s plínkama :-D Do knihovny chodím od osmi let, kdy jsem se po exkurzi ve druhé třídě nadšeně zaregistrovala. A protože jsem tam chodila pomalu denně, i si jen prohlížet, číst ve studovně apod., tak jsem tam našla báječnou kamarádku - knihovnici, ve věku mojí maminky. A když jsme tam přišli posledně, tak na mě mateřsky zahartusila, že jsme pěkné ostudy. Dostali jsme ultimátum, že knížky přijdeme vrátit jedině bez plínek a to jsme také dodrželi! :-)
Odpoledne jsme museli jít shrabat tu posekanou trávu a také vyvenčit Flerču přece! ;-)
Šli jsme se pochlubit do knihovny, jak jsme skoncovali s plínkama :-D Do knihovny chodím od osmi let, kdy jsem se po exkurzi ve druhé třídě nadšeně zaregistrovala. A protože jsem tam chodila pomalu denně, i si jen prohlížet, číst ve studovně apod., tak jsem tam našla báječnou kamarádku - knihovnici, ve věku mojí maminky. A když jsme tam přišli posledně, tak na mě mateřsky zahartusila, že jsme pěkné ostudy. Dostali jsme ultimátum, že knížky přijdeme vrátit jedině bez plínek a to jsme také dodrželi! :-)
Odpoledne jsme museli jít shrabat tu posekanou trávu a také vyvenčit Flerču přece! ;-)
Středa 19. 5. 2010
Den 73.
Stále déšť, už nás trápí dost dlouho, je to zoufalství. Při každých zprávách trpím s postiženými lidmi.
Udělali jsme si zase hezké dopoledne v mateřském centru a jen jsme přijeli, děti ulehly a spinkaly unavené přes dvě hodiny. Já jsem si dovolila ten luxus a lehla si s knížkou. Momentálně čtu Livia Klausová: Smutkem neobtěžuju. A protože autorkou je Marcela Pecháčková, je zaručeno kvalitní a příjemné počtení.
Déšť nepřestával, ale to Flerču vůbec nezajímalo. Obalila jsem kočárek pláštěnkou, Fíka vybavila holínkami, sobě nepromokavou bundu, kšiltovku, kapucu a už jsme razili naši obvyklou procházku. Výhodou bylo, že se celá stezka vinula jen pro nás. Zpáteční cestu se mi Fíka zželelo a mohl na posledních pár set metrů "peky". Přála bych vám vidět slastný pohled malého klučíka máchajícího se v kaluži ;-) Dopřála jsem mu to, jen doma musel hned do sucha a do teplíčka.
Navečer jsme si s Andrejkou "odpočinuly" na bosu :-)
Stále déšť, už nás trápí dost dlouho, je to zoufalství. Při každých zprávách trpím s postiženými lidmi.
Udělali jsme si zase hezké dopoledne v mateřském centru a jen jsme přijeli, děti ulehly a spinkaly unavené přes dvě hodiny. Já jsem si dovolila ten luxus a lehla si s knížkou. Momentálně čtu Livia Klausová: Smutkem neobtěžuju. A protože autorkou je Marcela Pecháčková, je zaručeno kvalitní a příjemné počtení.
Déšť nepřestával, ale to Flerču vůbec nezajímalo. Obalila jsem kočárek pláštěnkou, Fíka vybavila holínkami, sobě nepromokavou bundu, kšiltovku, kapucu a už jsme razili naši obvyklou procházku. Výhodou bylo, že se celá stezka vinula jen pro nás. Zpáteční cestu se mi Fíka zželelo a mohl na posledních pár set metrů "peky". Přála bych vám vidět slastný pohled malého klučíka máchajícího se v kaluži ;-) Dopřála jsem mu to, jen doma musel hned do sucha a do teplíčka.
Navečer jsme si s Andrejkou "odpočinuly" na bosu :-)
Úterý 18. 5. 2010
Den 72.
V noci se naší kamarádce Markétě narodila Magdalenka! Chudinka se tak bála porodu, až nakonec byla ráda, že je hotovo, protože ve finále měla zánět průdušek a šílený kašel. Majdalenka je v podstatě vykašlaná ;-)
Déšť, povodně, záplavy.... Historie se opakuje, ten nahoře asi nemá Troubky rád, jinak by nedopustil, aby byly po 13. letech znovu z 90% zatopené. Když nemůžu pomoct fyzicky, posílám alespoň sílu psychickou.
Dopoledne jsme si udělali procházku po městě, Štofík šel skoro celou dobu "peky", honil kačenky, foukal do pampelišek, sbíral kamínky...
Po spaní Fík zjistil, že venku sekají trávu, tak vzal sekačku a šel jim pomoct :-)
Odpoledne po venčení jsme zajeli potěšil babi a dědu Míju, Fík nedal jinak a musel se u babi vykoupat. Domů jel v pyžamku :-)
V noci se naší kamarádce Markétě narodila Magdalenka! Chudinka se tak bála porodu, až nakonec byla ráda, že je hotovo, protože ve finále měla zánět průdušek a šílený kašel. Majdalenka je v podstatě vykašlaná ;-)
Déšť, povodně, záplavy.... Historie se opakuje, ten nahoře asi nemá Troubky rád, jinak by nedopustil, aby byly po 13. letech znovu z 90% zatopené. Když nemůžu pomoct fyzicky, posílám alespoň sílu psychickou.
Dopoledne jsme si udělali procházku po městě, Štofík šel skoro celou dobu "peky", honil kačenky, foukal do pampelišek, sbíral kamínky...
Po spaní Fík zjistil, že venku sekají trávu, tak vzal sekačku a šel jim pomoct :-)
Odpoledne po venčení jsme zajeli potěšil babi a dědu Míju, Fík nedal jinak a musel se u babi vykoupat. Domů jel v pyžamku :-)
pondělí 17. května 2010
Pondělí 17. 5. 2010
Den 71.
Miláčkové moji unudlaní. Rýma se vrátila, Kájinka opět pokašlává. Dobrou náladu jim to ale dnes neubralo, od rána spolu kámošili a hráli si. Kájinka si sama vlezla na odrážedlo a velký brácha ji tu vozil. To jsou nejkrásnější chvíle, vyvažující zlobení, únavu, stres.
Přijela nám babička, mohla jsem tak oběhat vše potřebné.
Pondělí je ve znamení tréninku na dračí lodě, dnes snad tatínek stihne a my budeme i s Lucinkou tatínkům fandit :-)
Miláčkové moji unudlaní. Rýma se vrátila, Kájinka opět pokašlává. Dobrou náladu jim to ale dnes neubralo, od rána spolu kámošili a hráli si. Kájinka si sama vlezla na odrážedlo a velký brácha ji tu vozil. To jsou nejkrásnější chvíle, vyvažující zlobení, únavu, stres.
Přijela nám babička, mohla jsem tak oběhat vše potřebné.
Pondělí je ve znamení tréninku na dračí lodě, dnes snad tatínek stihne a my budeme i s Lucinkou tatínkům fandit :-)
Neděle 16. 5. 2010
Den 70.
Dnes je Fíkovi 28 měsíců. Někdy až žasnu, jak se mu rozvíjí slovní zásoba a už umí pracovat i s gramatikou. Náš mega úspěch je, že přes den je úplně bez plínky, na polední spaní také, jen ještě jistíme noční spaní. Chybí mu všechny pětky zoubky, váží 14,5 kg a měří 91 cm. Umí krásně pozdravit, poprosit, poděkovat. Učíme se barvy. Je to veselé a pohodové zlobidlo.
Neděle od slova nic nedělat, ale já potřebovala vyžehlit hromadu prádla, dokud jsme byli bez dětí a uvařit si pro sebe speciální oběd ;-) Po cestě jsme si vyzvedli Kájinku, pobyt u babičky zvládla skvěle. Pokračovali jsme dál k dědovi, který měl narozeniny. Darovali jsme mu gril a už se těšíme na letní grilování. Nepotěšila mě Kájinka, která hořela. Naštěstí měla babi koupený Nurofen, který brzy zabral a Kájinka se z největší horkosti vyspinkala u maminky na klíně.
Odpoledne jsme si zašli na rodinnou procházku, táta chtěl vyzkoušet s Flerčou létající talíř, ale trénink nevydržel ani tatínek, ani Flerina a vlastně ani talíř, ten Flera rozkousala. Na tento sport má zřejmě vlastní názor :-D
A aby děti byly vyvětrané pořádně, navečer je vzal tatínek ven znovu i se strejdou Šimonem a malým Šímou a maminky si šly zaskákat na Bosu ;-)
Dnes je Fíkovi 28 měsíců. Někdy až žasnu, jak se mu rozvíjí slovní zásoba a už umí pracovat i s gramatikou. Náš mega úspěch je, že přes den je úplně bez plínky, na polední spaní také, jen ještě jistíme noční spaní. Chybí mu všechny pětky zoubky, váží 14,5 kg a měří 91 cm. Umí krásně pozdravit, poprosit, poděkovat. Učíme se barvy. Je to veselé a pohodové zlobidlo.
Neděle od slova nic nedělat, ale já potřebovala vyžehlit hromadu prádla, dokud jsme byli bez dětí a uvařit si pro sebe speciální oběd ;-) Po cestě jsme si vyzvedli Kájinku, pobyt u babičky zvládla skvěle. Pokračovali jsme dál k dědovi, který měl narozeniny. Darovali jsme mu gril a už se těšíme na letní grilování. Nepotěšila mě Kájinka, která hořela. Naštěstí měla babi koupený Nurofen, který brzy zabral a Kájinka se z největší horkosti vyspinkala u maminky na klíně.
Odpoledne jsme si zašli na rodinnou procházku, táta chtěl vyzkoušet s Flerčou létající talíř, ale trénink nevydržel ani tatínek, ani Flerina a vlastně ani talíř, ten Flera rozkousala. Na tento sport má zřejmě vlastní názor :-D
A aby děti byly vyvětrané pořádně, navečer je vzal tatínek ven znovu i se strejdou Šimonem a malým Šímou a maminky si šly zaskákat na Bosu ;-)
Sobota 15. 5. 2010
Den 69.
Dopoledne jsme se sešli s babčou, dědou, Lilčou a samozřejmě Kryštůfkem na psích závodech fresbee. Tzv. létající talíř se hází směrem k nakreslenému kruhu a pes ho musí v letu chytit. Bohužel byla docela zima a do toho se Fík v zápalu sledování počůral, tak jsme museli brzy domů.
Po obědě jsme vyměnili babičce děti, Fíka odvezli k Hanince a páni rodičové si jeli do kina goldclass na film Robin Hood. Lístky jsem dostala už k Vánocům, jsou dražší, takže jsme číhali na nějaký dlouhý film. Myslím, že jednou za rok si tento luxus můžeme dovolit. Lehli jsme si do pohodlných sofa, na stoleček před námi nám nosili jídlo a pití a film i díky tomu utekl jako voda ;-)
Dnešní noc spala Kájinka poprvé u babičky a dědy Míly!
Dopoledne jsme se sešli s babčou, dědou, Lilčou a samozřejmě Kryštůfkem na psích závodech fresbee. Tzv. létající talíř se hází směrem k nakreslenému kruhu a pes ho musí v letu chytit. Bohužel byla docela zima a do toho se Fík v zápalu sledování počůral, tak jsme museli brzy domů.
Po obědě jsme vyměnili babičce děti, Fíka odvezli k Hanince a páni rodičové si jeli do kina goldclass na film Robin Hood. Lístky jsem dostala už k Vánocům, jsou dražší, takže jsme číhali na nějaký dlouhý film. Myslím, že jednou za rok si tento luxus můžeme dovolit. Lehli jsme si do pohodlných sofa, na stoleček před námi nám nosili jídlo a pití a film i díky tomu utekl jako voda ;-)
Dnešní noc spala Kájinka poprvé u babičky a dědy Míly!
pátek 14. května 2010
Pátek 14. 5. 2010
Den 68.
Blbý počasí. S dětmi to prožívám daleko víc. Měla jsem v plánu houpačky, přestože oba pořád trápily nudlíky, ale být s nimi celé dopoledne doma se mi nechtělo. Naštěstí nachlazení hodně ustoupilo, tak jsme mohli přijmout pozvání od Andrejky a Šimona.
Déšť nedéšť, pes musí ven za každého počasí. Nakonec mi vyhovovalo, že prší, protože na stezce nikdo nebyl, takže jsme našlapali 8 kilometrů. Kájinka usnula, Fík si krásně řekl o čůrání, tak nám bylo bezva i v dešti. Navečer jsme se jeli podívat k babí, kde byla na spaní i Hejča (Lilča ;-)) a Hejča si přála na spaní parťáka v podobě Fíka, takže domů už jsme přijely jen s Kájinkou.
Blbý počasí. S dětmi to prožívám daleko víc. Měla jsem v plánu houpačky, přestože oba pořád trápily nudlíky, ale být s nimi celé dopoledne doma se mi nechtělo. Naštěstí nachlazení hodně ustoupilo, tak jsme mohli přijmout pozvání od Andrejky a Šimona.
Déšť nedéšť, pes musí ven za každého počasí. Nakonec mi vyhovovalo, že prší, protože na stezce nikdo nebyl, takže jsme našlapali 8 kilometrů. Kájinka usnula, Fík si krásně řekl o čůrání, tak nám bylo bezva i v dešti. Navečer jsme se jeli podívat k babí, kde byla na spaní i Hejča (Lilča ;-)) a Hejča si přála na spaní parťáka v podobě Fíka, takže domů už jsme přijely jen s Kájinkou.
Čtvrtek 13. 5. 2010
Den 67.
Drahuška Zuzanka udělala státnice, jedna, jedna, jedna, dva... Šprtka! Ale u ní se skutečně nachází jev zvaný přirozená inteligence, takže se to dalo čekat ;-) S Kájinkou jsme jí šly poblahopřát květinou. Čokoládu jsme nakonec schovaly, neb drží dietu, už asi po 285. :-D
Odpoldne jsme zabrousily na předvolební akci ODS. Kájinka má jasno ;-)
Tatínek přivezl vlakem Fíka, ten prý skoro brečel, že neměl vlastní jízdenku, chtěl ji akutně ukázat panu průvodčímu, ten mu prý prominul, že je černý pasažér ;-)
A navečer jsem si vychutnala svoji sportovní hodinku na schwinnu. Mám radost, Monča - kamarádka z Fíkova těhu kurzu a lektorka schwinnu, čeká miminko!!!
Drahuška Zuzanka udělala státnice, jedna, jedna, jedna, dva... Šprtka! Ale u ní se skutečně nachází jev zvaný přirozená inteligence, takže se to dalo čekat ;-) S Kájinkou jsme jí šly poblahopřát květinou. Čokoládu jsme nakonec schovaly, neb drží dietu, už asi po 285. :-D
Odpoldne jsme zabrousily na předvolební akci ODS. Kájinka má jasno ;-)
Tatínek přivezl vlakem Fíka, ten prý skoro brečel, že neměl vlastní jízdenku, chtěl ji akutně ukázat panu průvodčímu, ten mu prý prominul, že je černý pasažér ;-)
A navečer jsem si vychutnala svoji sportovní hodinku na schwinnu. Mám radost, Monča - kamarádka z Fíkova těhu kurzu a lektorka schwinnu, čeká miminko!!!
čtvrtek 13. května 2010
Středa 12. 5. 2010
Den 66.
Dopoledne nás navštívila babička. Já jsem tak mohla tatínkovi dojet vyzvednout nové brýle a zajít si konečně k ušnímu. Sice jsem 1,5 hodiny čekala, ale už jsem to tam zkoušela po třetí, tak dnes jsem vytvrvala. Objektivní nález nenalezen, zjištěno, že i ucho má příčinu ve vyhřezlých plotýnkách....
Naše obvyklá procházka s naší loveckou dámou dnes skončila tragicky. Ta čtyřnohá blbka, která nikdy ani mouše neublížila, ulovila dnes zajíčka... Popadla mě hysterie, nejvíc mě štvalo, že v tom svém genetickém pudu vůbec neslyšela povely a neposlechla, aby ho pustila a přišla ke mě. Zajíčka jsem obrečela.
Vyjela jsem si na uklidněnou na kole a navečer se šla sedřít na bosu. Přesto se mi o tom všem zdálo celou noc, děsivé sny hodné Jacka Rozparovače.
Tatínek večer zjistil, že optik přehodil dioptrie a silnější se nachází v levém oku, ačkoliv má být v pravém.... No nic, půjdu se znemožnit po třetí.
Raději kačenky, než zajíčka....:
Dopoledne nás navštívila babička. Já jsem tak mohla tatínkovi dojet vyzvednout nové brýle a zajít si konečně k ušnímu. Sice jsem 1,5 hodiny čekala, ale už jsem to tam zkoušela po třetí, tak dnes jsem vytvrvala. Objektivní nález nenalezen, zjištěno, že i ucho má příčinu ve vyhřezlých plotýnkách....
Naše obvyklá procházka s naší loveckou dámou dnes skončila tragicky. Ta čtyřnohá blbka, která nikdy ani mouše neublížila, ulovila dnes zajíčka... Popadla mě hysterie, nejvíc mě štvalo, že v tom svém genetickém pudu vůbec neslyšela povely a neposlechla, aby ho pustila a přišla ke mě. Zajíčka jsem obrečela.
Vyjela jsem si na uklidněnou na kole a navečer se šla sedřít na bosu. Přesto se mi o tom všem zdálo celou noc, děsivé sny hodné Jacka Rozparovače.
Tatínek večer zjistil, že optik přehodil dioptrie a silnější se nachází v levém oku, ačkoliv má být v pravém.... No nic, půjdu se znemožnit po třetí.
Raději kačenky, než zajíčka....:
Úterý 11. 5. 2010
Den 65.
Ráno jsem měla chuť si dát hadr na hlavu a zalézt někam do nory. Děti se budily celou noc jeden přes druhého a ráno byly snad ještě protivnější (viz. foto :-D)
Šli jsme se raději ven projít, ale Fík stejně pořád žadonil "domůůůů". Oba spinkali po obědě přes dvě hodiny.
Odpoledne si Fík vykňučel zalévání zahrádky s dědou Míjou, ale jen jsme tam dojeli, rozpršelo se. Kryštůfek se nedal a jal se zalévat i tak.
Ráno jsem měla chuť si dát hadr na hlavu a zalézt někam do nory. Děti se budily celou noc jeden přes druhého a ráno byly snad ještě protivnější (viz. foto :-D)
Šli jsme se raději ven projít, ale Fík stejně pořád žadonil "domůůůů". Oba spinkali po obědě přes dvě hodiny.
Odpoledne si Fík vykňučel zalévání zahrádky s dědou Míjou, ale jen jsme tam dojeli, rozpršelo se. Kryštůfek se nedal a jal se zalévat i tak.
pondělí 10. května 2010
Pondělí 10. 5. 2010
Den 64.
Domluvily jsme si s Andrejkou oběd, měly jsme s Kájinkou co dělat, abychom ho stihly. Celou noc chudinka prokašlala, moc toho nenaspala, chtěla jsem jí nějak pomoct, ale léky, sirupy nezabíraly. Dopoledne tedy naspávala. Po obědě nás Ája s Šímou doprovázeli, takže jsem mohla v klidu bez kočárku oběhat, co bylo potřeba.
Odpoledne už nás čekal první trénink dračích lodí, náš tatík ho bohužel nestihl, tak jsme tam fungovaly s Kájinkou jako hlídačky mobilů, klíčů od auta a také jako fotografky ;-) Tatínek od Lucinky trénoval taky, tak jsme měly společnost Martiny a Lucinky :-)
Odpoledne babi s dědou přivezli Fíka s 39 horečkou :-( Ale naštěstí jen nechtěl jíst, jinak byl veselý, dokonce si navečer i pohrál s dětmi od nás z řadovky.
Domluvily jsme si s Andrejkou oběd, měly jsme s Kájinkou co dělat, abychom ho stihly. Celou noc chudinka prokašlala, moc toho nenaspala, chtěla jsem jí nějak pomoct, ale léky, sirupy nezabíraly. Dopoledne tedy naspávala. Po obědě nás Ája s Šímou doprovázeli, takže jsem mohla v klidu bez kočárku oběhat, co bylo potřeba.
Odpoledne už nás čekal první trénink dračích lodí, náš tatík ho bohužel nestihl, tak jsme tam fungovaly s Kájinkou jako hlídačky mobilů, klíčů od auta a také jako fotografky ;-) Tatínek od Lucinky trénoval taky, tak jsme měly společnost Martiny a Lucinky :-)
Odpoledne babi s dědou přivezli Fíka s 39 horečkou :-( Ale naštěstí jen nechtěl jíst, jinak byl veselý, dokonce si navečer i pohrál s dětmi od nás z řadovky.
Neděle 9. 5. 2010
Den 63.
Dnes má narozeniny můj kamarád, který pro mě hodně znamená, v životě mi hodně pomohl. Proto ode mne jen to nejlepší a brzy rodinu, kterou si přeje.
Dnešní den byl volnější. Chtěla jsem nechat Kájinku víc v klidu, teple a hodně spinkání. Teplotka ustoupila, ale rýma a kašlík se naopak rozeběhly.
Na oběd jsme byli u našich, mamče jako vždy nestačil jeden chod, ale byly hned tři hlavní jídla na výběr. Samé lahůdky, jen já na ně mohla pouze koukat. Držím se stále svého nového stravovacího režimu.
Odpoledne jsme se nakonec s mamčou sebraly a jely k tetě popřát strejdovi Milanovi. On byl v práci, ale upřímně, nám to ani nevadilo, vystačily jsme si samy :-D
Večer jsem se věnovala svému novému kamarádovi ;-) :
Dnes má narozeniny můj kamarád, který pro mě hodně znamená, v životě mi hodně pomohl. Proto ode mne jen to nejlepší a brzy rodinu, kterou si přeje.
Dnešní den byl volnější. Chtěla jsem nechat Kájinku víc v klidu, teple a hodně spinkání. Teplotka ustoupila, ale rýma a kašlík se naopak rozeběhly.
Na oběd jsme byli u našich, mamče jako vždy nestačil jeden chod, ale byly hned tři hlavní jídla na výběr. Samé lahůdky, jen já na ně mohla pouze koukat. Držím se stále svého nového stravovacího režimu.
Odpoledne jsme se nakonec s mamčou sebraly a jely k tetě popřát strejdovi Milanovi. On byl v práci, ale upřímně, nám to ani nevadilo, vystačily jsme si samy :-D
Večer jsem se věnovala svému novému kamarádovi ;-) :
neděle 9. května 2010
Sobota 8. 5. 2010
Den 62.
Před třemi lety, na den přesně, jsem otěhotněla s Fíkem ;-)
Sobotu bych nazvala sportovním dnem. Snažím se každé ráno a večer šlapat na rotopedu, dopoledne jsem vyžehlila všechno prádlo a v poledne si zašla zaplavat k tatínkovi, který měl dnes službu na bazéně. Odpoledne mi babička tchýňka přivezla nemocníčkovou Kájinku, tu si převzala moje mamča a já pokračovala ve sportovním vyžití a nastoupila na ZUMBA maraton. Přes 3 hodiny tance, makačky a potu. Ale ty endorfíny stály za to.
Bohužel Kájinka tak spokojená nebyla. Celé odpoledne nejedla, byla protivná, uspat se nedařilo, nakonec usnula hladová a vyčerpaná, ale přesto spinkala až do rána.
Před třemi lety, na den přesně, jsem otěhotněla s Fíkem ;-)
Sobotu bych nazvala sportovním dnem. Snažím se každé ráno a večer šlapat na rotopedu, dopoledne jsem vyžehlila všechno prádlo a v poledne si zašla zaplavat k tatínkovi, který měl dnes službu na bazéně. Odpoledne mi babička tchýňka přivezla nemocníčkovou Kájinku, tu si převzala moje mamča a já pokračovala ve sportovním vyžití a nastoupila na ZUMBA maraton. Přes 3 hodiny tance, makačky a potu. Ale ty endorfíny stály za to.
Bohužel Kájinka tak spokojená nebyla. Celé odpoledne nejedla, byla protivná, uspat se nedařilo, nakonec usnula hladová a vyčerpaná, ale přesto spinkala až do rána.
Pátek 7. 5. 2010
Den 61.
Využili jsme toho, že nemáme Kájinku a den jsem si užila jen s Fíkem. Dopo jsme si dali sraz s Martinou a Lucinkou, nakoupili nějaké hadříky a pak jsme se zastavili na dětském hřišti, kde se děti vyblbly a Fík sám od sebe stáhl kaťata a vyčůral se. Martina s Lucinkou byly v šoku a já se mohla vypyšnit, jakého mám šikulu. Z odstavení plen jsem měla noční můru, bála jsem se, že to půjde hodně těžce a bude to "bolet", ale nakonec se opět potvrzuje staré známé: Žádná bublina.... ;-)
Pozvali jsme babičku na oběd, abychom po spaní mohli vyrazit na festival mateřských školek Mateřinka. Letos byl již 15. ročník, určitě na deseti ročnících jsem byla a letos poprvé jsem mohla vzít Fíka, který tu atmosféru už vnímal. Ze začátku seděl, koukal, ani nedýchal, ale nakonec to pro něho bylo přece jen dlouhé, tak pobíhal po sále. Po zaznění závěrečné znělky, kdy všechny děti stojí na podiu a zvoní zvonečkem, měl vystoupení Michal Nesvadba a Fík mi utekl k němu na podium a já ho nemohla dostat dolů....
Odpoledne jsme odvezli Kryštůfka k babi a dědovi a všichni společně odjeli na Seč lovit ryby. Kryštůfkův první velký víkend na chatě bez rodičů. A páni rodičové si vyjeli po delší době do kina. Tentokrát na Mamas a Papas... Rozporuplný film plný emocí, deprese, přesto energie... V půlce jsem smutkem umírala a dusila se bezmocí, na konci odcházela nabitá a šťastná, ačkoliv film apriori jednoznačně pozitivně nekončil.
Před kinem nám přišla zpráva, že Kájinka má teplotu, má rýmu a kašel... :-(
Hádejte, kdo pobíhá na podiu...:
Využili jsme toho, že nemáme Kájinku a den jsem si užila jen s Fíkem. Dopo jsme si dali sraz s Martinou a Lucinkou, nakoupili nějaké hadříky a pak jsme se zastavili na dětském hřišti, kde se děti vyblbly a Fík sám od sebe stáhl kaťata a vyčůral se. Martina s Lucinkou byly v šoku a já se mohla vypyšnit, jakého mám šikulu. Z odstavení plen jsem měla noční můru, bála jsem se, že to půjde hodně těžce a bude to "bolet", ale nakonec se opět potvrzuje staré známé: Žádná bublina.... ;-)
Pozvali jsme babičku na oběd, abychom po spaní mohli vyrazit na festival mateřských školek Mateřinka. Letos byl již 15. ročník, určitě na deseti ročnících jsem byla a letos poprvé jsem mohla vzít Fíka, který tu atmosféru už vnímal. Ze začátku seděl, koukal, ani nedýchal, ale nakonec to pro něho bylo přece jen dlouhé, tak pobíhal po sále. Po zaznění závěrečné znělky, kdy všechny děti stojí na podiu a zvoní zvonečkem, měl vystoupení Michal Nesvadba a Fík mi utekl k němu na podium a já ho nemohla dostat dolů....
Odpoledne jsme odvezli Kryštůfka k babi a dědovi a všichni společně odjeli na Seč lovit ryby. Kryštůfkův první velký víkend na chatě bez rodičů. A páni rodičové si vyjeli po delší době do kina. Tentokrát na Mamas a Papas... Rozporuplný film plný emocí, deprese, přesto energie... V půlce jsem smutkem umírala a dusila se bezmocí, na konci odcházela nabitá a šťastná, ačkoliv film apriori jednoznačně pozitivně nekončil.
Před kinem nám přišla zpráva, že Kájinka má teplotu, má rýmu a kašel... :-(
Hádejte, kdo pobíhá na podiu...:
Čtvrtek 6. 5. 2010
Den 60.
Ráno byla honička. Děti obvykle vstávají mezi 6.30, max. 7.15 a dnes to tu ještě v 7.45 spalo. Ještěže já jsem vstala v 6 a vše připravila, pak jen oblékla děti a naházela je do auta a jeli jsme směr babi. Měla jsem schůzku k parlamentním volbám, kde budu sedět jako člen komise. Za a) odpočinu s od dětí, za b) vydělám si tím pár korun navíc.
V poledne jsem se zastavila u kamarádky, která dělá v úterý státnice. Nakonec jsme stres odehnaly pryč, pokecaly a dokonce se od srdce zasmály.
Už asi ani neumím odpočívat, místo toho, abych si lehla s knížkou, popadla jsem kolo a jela 20 km podívat se za dětmi. Zrada nastala asi 10 minut po příjezdu, zvedl se vítr, začalo bouřit a následoval déšť. Nakonec pro mě a Fíka musel přijet tatínek, Kájinka dnes poprvé zůstala ve službě i přes noc.
Nerušte, poslouchám rádio!:
Ráno byla honička. Děti obvykle vstávají mezi 6.30, max. 7.15 a dnes to tu ještě v 7.45 spalo. Ještěže já jsem vstala v 6 a vše připravila, pak jen oblékla děti a naházela je do auta a jeli jsme směr babi. Měla jsem schůzku k parlamentním volbám, kde budu sedět jako člen komise. Za a) odpočinu s od dětí, za b) vydělám si tím pár korun navíc.
V poledne jsem se zastavila u kamarádky, která dělá v úterý státnice. Nakonec jsme stres odehnaly pryč, pokecaly a dokonce se od srdce zasmály.
Už asi ani neumím odpočívat, místo toho, abych si lehla s knížkou, popadla jsem kolo a jela 20 km podívat se za dětmi. Zrada nastala asi 10 minut po příjezdu, zvedl se vítr, začalo bouřit a následoval déšť. Nakonec pro mě a Fíka musel přijet tatínek, Kájinka dnes poprvé zůstala ve službě i přes noc.
Nerušte, poslouchám rádio!:
čtvrtek 6. května 2010
Středa 5. 5. 2010
Den 59.
S Jířou jsem seděla 4 roky v lavici na střední. Strašně moc jsme toho zažily, mám s ní spojené mládí. A dnes se jí narodila Simonka. Vybrala si krásné datum! Přeju jí od srdce zdraví, lásku svých nejbližších a štěstí v životě!
Tatínek nám brzy ráno odjel do Bratislavy na výstavu, chtěl mít s sebou foťák, aby nám pak ukázal krásy slovenského hlavního města, takže my dnes nemohli fotit. Když jsem odcházela večer za dětmi spát, všimla jsem si připraveného foťáku na cestu... tatík ho zcela prachsprostě zapomněl doma ;-) Takže dnes foto neudělal nikdo :-(
Musím pochválit Fíka, naordinovala jsem mu povinně středy v herně mateřského centra, aby se učil ohleduplnosti k ostatním dětem. Celý týden jsem mu opakovala, že si zase půjdeme s Lucinkou hrát, ale míčky od skluzavky se ven nevyhazují, jinak bude sekec mazec a půjdeme domů. Štofa tedy od pátku pilně trénoval: "Hrát s Lucinkou, míčky házet néééééé, Štofiček sekec a domůůů!!!" Mno lehce se stejně pokusil o revoltu, ale celkem to šlo. Jen se nám při loučení mezi dveřmi stala čůrací nehoda, ale babička mu ještě sem tam nějakou povolila ;-)
Odpoledne přišla zpráva, že se ruší večerní cvičení, tak jsme babičce napsali, ať se stejně na nás přijde podívat. Já jsem se v klidu vykoupala a Štofík měl parťáka na blbiky ve vaně. Ještě že venku pršelo, babička byla zřízená stříkací pistolkou ;-)
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? Redukční režim funguje!
Co mě dnes netěšilo? Pronemocbylo zrušeno četvrteční divadelní představení.
S Jířou jsem seděla 4 roky v lavici na střední. Strašně moc jsme toho zažily, mám s ní spojené mládí. A dnes se jí narodila Simonka. Vybrala si krásné datum! Přeju jí od srdce zdraví, lásku svých nejbližších a štěstí v životě!
Tatínek nám brzy ráno odjel do Bratislavy na výstavu, chtěl mít s sebou foťák, aby nám pak ukázal krásy slovenského hlavního města, takže my dnes nemohli fotit. Když jsem odcházela večer za dětmi spát, všimla jsem si připraveného foťáku na cestu... tatík ho zcela prachsprostě zapomněl doma ;-) Takže dnes foto neudělal nikdo :-(
Musím pochválit Fíka, naordinovala jsem mu povinně středy v herně mateřského centra, aby se učil ohleduplnosti k ostatním dětem. Celý týden jsem mu opakovala, že si zase půjdeme s Lucinkou hrát, ale míčky od skluzavky se ven nevyhazují, jinak bude sekec mazec a půjdeme domů. Štofa tedy od pátku pilně trénoval: "Hrát s Lucinkou, míčky házet néééééé, Štofiček sekec a domůůů!!!" Mno lehce se stejně pokusil o revoltu, ale celkem to šlo. Jen se nám při loučení mezi dveřmi stala čůrací nehoda, ale babička mu ještě sem tam nějakou povolila ;-)
Odpoledne přišla zpráva, že se ruší večerní cvičení, tak jsme babičce napsali, ať se stejně na nás přijde podívat. Já jsem se v klidu vykoupala a Štofík měl parťáka na blbiky ve vaně. Ještě že venku pršelo, babička byla zřízená stříkací pistolkou ;-)
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? Redukční režim funguje!
Co mě dnes netěšilo? Pronemocbylo zrušeno četvrteční divadelní představení.
úterý 4. května 2010
Úterý 4. 5. 2010
Den 58.
To bylo radosti! Vrátil se nám brácha!!! Kájinka hned ožila a o nějakém kňourání nebylo ani slechu. Doufám, že jim ta jejich láska aspoň z poloviny vydrží jako teď. Štofi hned běžel Kájinku olíbat a Kájinka výskala nadšením.
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? Štofi krásně čůrá do nočníku a dokonce chce zkoušet velký záchod :-)
Co mě dnes netěšilo? Tatínek dostal pokutu za rychlou jízdu :-(
To bylo radosti! Vrátil se nám brácha!!! Kájinka hned ožila a o nějakém kňourání nebylo ani slechu. Doufám, že jim ta jejich láska aspoň z poloviny vydrží jako teď. Štofi hned běžel Kájinku olíbat a Kájinka výskala nadšením.
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? Štofi krásně čůrá do nočníku a dokonce chce zkoušet velký záchod :-)
Co mě dnes netěšilo? Tatínek dostal pokutu za rychlou jízdu :-(
Pondělí 3. 5. 2010
Den 57.
Dneska jsme byly s Kájinkou samy a Kájinka byla celý den smutná. Je znát, že je na brášku zvyklá. Ten si mezitím užíval dědy. Hlavně se obávám, že se vybodli na akci: na léto bez plín...
Důležitá zpráva dne: začala jsem se stravovacím programem, který jsem si nechala ušít na míru. Odvažuji každý kousek potraviny, teď je to na hlavu, ale doufám, že to přinese výsledky. Bude to dřina. Držte mi palce!
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? První den jsem přežila bez hladu a stresu.
Co mě dnes netěšilo? Deštivé počasí.
Dneska jsme byly s Kájinkou samy a Kájinka byla celý den smutná. Je znát, že je na brášku zvyklá. Ten si mezitím užíval dědy. Hlavně se obávám, že se vybodli na akci: na léto bez plín...
Důležitá zpráva dne: začala jsem se stravovacím programem, který jsem si nechala ušít na míru. Odvažuji každý kousek potraviny, teď je to na hlavu, ale doufám, že to přinese výsledky. Bude to dřina. Držte mi palce!
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? První den jsem přežila bez hladu a stresu.
Co mě dnes netěšilo? Deštivé počasí.
neděle 2. května 2010
Neděle 2. 5. 2010
Den 56.
Už jste se někdy dmuli pýchou? Já teda dneska jo a stálo to za to! Netušila jsem, že je to tak opojný a navíc dojemný pocit. Náš malý velký kluk dneska závodil na odrážedle - motorce a zřejmě proto, že jsme to brali jako veselou taškařici s malými špuntíky, tak si dojel pro třetí místo! Z deseti malých závodníků - kluci ročník 2008 byl třetí. A pak stál na bedně pro vítěze a já zadržovala slzy dojetí, ačkoliv jeho spíš než medajle zajímalo, jestli se v igelitce vítězů nachází "bobo".
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? I přes puchýře jsem zvládla hodinu Bosu :-)
Co mě dnes netěšilo? Tatínek chyběl u našeho prvního velkého vítězství, byl pracovně až v Ostravě.
Už jste se někdy dmuli pýchou? Já teda dneska jo a stálo to za to! Netušila jsem, že je to tak opojný a navíc dojemný pocit. Náš malý velký kluk dneska závodil na odrážedle - motorce a zřejmě proto, že jsme to brali jako veselou taškařici s malými špuntíky, tak si dojel pro třetí místo! Z deseti malých závodníků - kluci ročník 2008 byl třetí. A pak stál na bedně pro vítěze a já zadržovala slzy dojetí, ačkoliv jeho spíš než medajle zajímalo, jestli se v igelitce vítězů nachází "bobo".
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? I přes puchýře jsem zvládla hodinu Bosu :-)
Co mě dnes netěšilo? Tatínek chyběl u našeho prvního velkého vítězství, byl pracovně až v Ostravě.
Sobota 1. 5. 2010
Den 55.
Dnes by měla narozeniny moje babička Marta. Respektivě slavila by je... V občance sice měla napsáno jako datum narození 2.5., ale jí se víc líbilo 1.5., tak všude tvrdila, že má narozeniny 1.5. :-) To byla celá moje babička. Moje milovaná babička kamarádka. Odešla mi brzy, ale přesto jsem z ní načerpala tolik, že nic nezapomenu do konce života a čerpám neustále. Když mi je smutno, mluvím s ní a pomáhá mi to. Pořád ji vidím stát na balkonku jak nám mává, jak vykukuje z kuchyně a křičí čááj! (rozuměj čááu!) Je to můj Anděl. Někdy v noci koukám na hvězdy a ona tam jasně září pro mě a mé děti.
Jak symbolické...dneska jsme slavili narozeniny druhé babičky, té druhé... Myslíte si, že slavit osmdesátiny je nuda? Já si to taky myslela a nakonec to byla "pařba jako bejk" :-D
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? Kryštůfek zvládl celý den bez plínky a bez nehody!!!
Co mě dnes netěšilo? Z podpatků a řádění pod podiem mám puchýře jako pr...!
Naše mažoretka Leontýnka:
Ženská rodová linie:
Omladina vyrazila na Roxor ;-):
Dnes by měla narozeniny moje babička Marta. Respektivě slavila by je... V občance sice měla napsáno jako datum narození 2.5., ale jí se víc líbilo 1.5., tak všude tvrdila, že má narozeniny 1.5. :-) To byla celá moje babička. Moje milovaná babička kamarádka. Odešla mi brzy, ale přesto jsem z ní načerpala tolik, že nic nezapomenu do konce života a čerpám neustále. Když mi je smutno, mluvím s ní a pomáhá mi to. Pořád ji vidím stát na balkonku jak nám mává, jak vykukuje z kuchyně a křičí čááj! (rozuměj čááu!) Je to můj Anděl. Někdy v noci koukám na hvězdy a ona tam jasně září pro mě a mé děti.
Jak symbolické...dneska jsme slavili narozeniny druhé babičky, té druhé... Myslíte si, že slavit osmdesátiny je nuda? Já si to taky myslela a nakonec to byla "pařba jako bejk" :-D
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? Kryštůfek zvládl celý den bez plínky a bez nehody!!!
Co mě dnes netěšilo? Z podpatků a řádění pod podiem mám puchýře jako pr...!
Naše mažoretka Leontýnka:
Ženská rodová linie:
Omladina vyrazila na Roxor ;-):
Pátek 30. 4. 2010
Den 54.
Čarodejnický den.
My jsme ho prožili dopoledne v mateřském centru, kde jsme se setkali s Vítečkem, narozeným o měsíc předčasně s váhou 2.40 kg. Neuvěřitelně lehoučké miminko :-)
Po spinkání jsme si na zahradě opekli buřtíky, abychom zahájili čarodejnické odpoledne, navíc Kryštůfek nemluví o ničem jiném, než o zalévání kytiček s dědou Mílou. A navečer jsme zavítali na symbolické zapálení hranice s čarodejnicí k dědovi a babičce, do tátovi rodné vísky.
Rekapitualce:
Co mě dnes potěšilo: Děti parádně vydržely večerní dobrodružství.
Co mě dnes netěšilo? Kryštůfek spadl na práh a udělal si další bebino.
Čarodejnický den.
My jsme ho prožili dopoledne v mateřském centru, kde jsme se setkali s Vítečkem, narozeným o měsíc předčasně s váhou 2.40 kg. Neuvěřitelně lehoučké miminko :-)
Po spinkání jsme si na zahradě opekli buřtíky, abychom zahájili čarodejnické odpoledne, navíc Kryštůfek nemluví o ničem jiném, než o zalévání kytiček s dědou Mílou. A navečer jsme zavítali na symbolické zapálení hranice s čarodejnicí k dědovi a babičce, do tátovi rodné vísky.
Rekapitualce:
Co mě dnes potěšilo: Děti parádně vydržely večerní dobrodružství.
Co mě dnes netěšilo? Kryštůfek spadl na práh a udělal si další bebino.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
