Středa 31. 3. 2010

Den. 24

Škaredá středa. Tak to bylo dnes celkem trefné. Měli jsme spoustu plánů a pochůzek a déšť nám vše zhatil. Pršet nepřestávalo, tak jsme vyjeli autem, domluvili přezutí pneumatik, nakoupili nezbytně nutné kukuřičné křupky, dárek pro babičku k svátku a velký nákup v supermarketu. Poprvé sama s oběma... Ale dopadlo to nad očekávání dobře. Kájinka usnula v košíku v autosedačce a Kryštůfek seděl vzorně v košíku a vše pouze komentoval. Jen nechápu, proč mi neustále připomínal: "Mámo, platit!!!" :-D

Pan pošťák nám dovezl letní objednávku oblečků, tak jsme si tu hráli na modely a modelky. Za okny jsme sledovali kapky padající do pískoviště. Přišla nás potěšit babička Hanička, obě děti jak divé lezly jeden přes druhého a babičce dělaly masáž :-) Těšili jsme se na Velikonoční trhy. Nakonec jsme stihli závěr, babička koupila Fíkovi pomlázku, ta nám ještě chyběla. Pilně trénujeme "Hody hody".

Navečer tatínek pohlídal dětičky a já jsem se věnovala svému nejoblíbenějšímu relaxu: čtení ve voňavé vaně.

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Kryštůfek šel dnes sám po obědě spát.

Co mě dnes netěšilo? Lucinka si po pádu na motorce ulomila kousek zoubku.


Pusťte nás ven!!!

Úterý 30. 3. 2010

Den 23.

Ráno jsme vstali z postýlek brzy, čekali jsme návštěvu. Přijela Mirka s Adélkou. Adélce je 17. měsíců. V tuhle dobu se narodila k Fíkovi Kájinka. Někdy obdivuju sama sebe :-) Ale nebýt rodiny, tak by to tak snadno rozhodně nešlo.

Vyjímečně spinkaly obě děti současně, takže jsem si dovolila i ten luxus natáhnout se v obýváku a přečíst si pondělní MF Ona Dnes. Hlavní rozhovor byl seženou, která píše knihy nejen o ženské erotice a ženském pornu... Nemáme se hrbit, působit sebevědomě, důležité je se usmívat a nebát se flirtovat, byť s vlastním manželem :-) Zajímavé počtení.

Odpoledne bylo nádherně, takže jsme vyrazili v kombinaci: Kájinka v kočárku, Fík na motorce a Flerina nez vodítka - ano, uznávám, těžce sebevražedná kombinace :-D Ale celkem jsme to zvládli! Fík se zlepšuje, už nezkoumá každý kamínek a nejezdí zásadně do silnice, ale dá se s ním už trochu domluvit.

Doma si Fík vzal batoh s pitím a vyrazili s tatínkem a strejdou Šimonem cvičit. Posilovna působí na naše dítě jako projímadlo. Vždycky se jim tam .......... ;-) A my s Kájinkou šly k babičce, která pro nás upekla žemlovku a povidlový závin. Nakonec jsme skončily u staré babičky, kde se hromadně pokládal koberec do chodby. Ani nevíme, jak to dopadlo, protože jsme kolem 19 odcházely. Určitě bylo veselo, protože naše prababička je Mrs. prudič obecný ;-)

Rekapitualce:

Co mě dnes potěšilo? Objednala jsem se ke kadeřnici.

Co mě dnes netěšilo? Fík zlobil Adélku.


Kájinky první zoubek:

Pondělí 29. 3. 2010

Den 22.

Kryštůfek se dnes s babičkou vypravili na Matějskou pouť. U nás pršelo, ale v Praze prý bylo naštěstí přijatelně. Toto pondělí bylo určeno pro děti z ústavů, kde naše babi pracuje. Mezitím jsme my s Kájinkou nabraly Martinu s Lucinkou a jely jsme silná ženská čtyřka vybírat kolo. Můj tip na obchod vyšel. Pan majitel i prodávající byli velmi ochotní, dokonce nás majitel vzal do druhé prodejny, ačkoliv tam měl zavřeno, podívat se na jiná barevná provedení. A tam jsme ho uviděly - to byl ON, našeho srdce šampion. Společně jsme rozhodli, jak bude vypadat ve finále a pan majitel nám je sestaví, takže ve středu nebo čtvrtek budeme mít kola doma. Máme s Martinou stejné :-) Ale nám to nevadí, my toho máme stejného víc :-)

Odpoledne jsme si daly s Kájinkou pořádnou procházku, cca 9 km, potom rychlý nákup a honem pro Kryštůfka. Už spolu vedeme hodnotné rozhovory:

Z: Kryštůfku, kde jsi byl?
K: V Praze!
Z: A s kým jsi byl?
K: S babí!
Z: Kryštůfku a co jsi tam dělal?
K: Bečel!
;-)

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Jednoznačně koupě kola.

Co mě dnes netěšilo? Fík byl pokládán za dítko z dětského domova ;-)

Téma dne: Květná neděle

Květná neděle, lat. Palmare, Dominica in Palmis, poslední neděle čtyřiceti denního půstu, otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti. Vypovídají o tom také její lidové názvy – Květnice, Květnice, Beránkova neděle, Palmová neděle, odvozené z pojmenování nových pučících prutů.

Vedle vrstvy lidových obyčejů, které charakterizují vztahy zelené ratolesti, jarního novoroční, Květné neděle, velikonoční pomlázky a letnicových obřadů mládeže, má svoji dlouhou historii katolický obřad svěcení ratolestí o Květné neděli spojený s procesím nebo průvodem kolem kostela. Koná se na památku Kristova příchodu do Jeruzaléma, kde je vítán zástupy lidí s palmovými větvemi v rukou.

Biblický velikonoční námět je v našich jarních koledách ojedinělý, běžnější je prosté připojení křesťanských textů k lidové koledě.

Kulturní tradice Květné neděle nejsou jen starosvětskými vzpomínkami, ale v mnoha rodinách píší svoje dějiny v našich časech. Svěcené kočičky zdobí příbytky i hroby nejbližších, abychom s nimi o Velikonocích pociťovali spojení, vzájemnou sounáležitost.

První sváteční neděle ve znamení vstupu, den optimistický, otevřená cesta – Květná neděle.

(zdroj ceskevelikonoce.cz)

Neděle 28. 3. 2010

Den 21.

Kájinka vstávala v 6 hodin starého času a protože je Fík u babičky, za hodinu si s námi ještě schrupla. Dopoledne jsme vyzvedli Lilču a jeli na parkurové závody. Tcháníci tam vaří, takže jsme nejen měli příjemný zážitek z ušlechtilých koní a disciplinovaných jezdců a jezdkyň, ale ještě jsme se dobře najedli.

Odpoledne mi přišla sms, zrušilo se cvičení z důvodu malé účasti, tak jsme vyrazili na procházku.Bohužel jsme daleko nedošli, protože byla celkem zima, foukal vítr a neustále poprchávalo.

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Našla jsem Kájince třetí zoubek.

Co mě dnes netěšilo? Kájina sama vyleze celé schodiště do prvního patra.

Sobota 27. 3. 2010

Den 20.

Kájinka dnes vstávala už ve 4.30, vyděsila jsem se, že se spaním skončila, ale po mlíčku se ještě do 6.30 dotáhla. Dopoledne jsme objížděli cykloprodejny, ale úspěšní jsme nebyli. Moje dva horké tipy nevyšly. V jednom obchodě měli tento víkend zavřeno, do druhého vesnického se manželovi už jet nechtělo. A z toho, co jsem viděla, jsem nic kloudného nevybrala.

Na obídek jsme si udělali řízky z čerstvého masa a ještě sladkou tečku v podobě meruňkových taštiček s praženou strouhankou. Po obědě jsem stihla vyžehlit a pak už jsme mazali do Prahy do kina. Vzali jsme babičku na Ženy v pokušení a nakonec se nejvíc smál manžel. Film jsem viděla už podruhé a přesto jsem se na něj těšila a užila si ho snad ještě víc. Druhé shlédnutí mělo výhodu, že jsem nehltala příběh, který jsem už znala, ale kochala se detajly.

Rekapitualce:

Co mě dnes potěšilo? Tchýňka dětem vyrobila krásné fotoalbumy.

Co mě dnes netěšilo? Kamarádům nevyšlo společné kino, snad příště :-)

Dnešní ilustrační foto:

Pátek 26. 3. 2010

Den 19.

Dopoledne jsme strávili u Dity. Dita čeká řetí miminko, ještě neví, co to bude, doma má šestiletou Didinku a skoro čtyřletého Sama. Zatím netuší ani jméno.

Odpoledne jsme strávili na zahradě u našich. Škoda jen, že foukal nepříjemně vítr. Kájinka měla bavlněnou čepičku, mikinku a vestu, přesto ráno kýchala a kašlala. Nekonečný příběh. Štofík zahradničil. Pomáhal babičce okopávat, vytrhávat plevel a s dědou hrabal zahradu. Zapomněla jsem bohužel foťák. Kryštůfek zůstal s babi a dědou, páni rodičové jedou v sobotu dopoledne objet cykloprodejny, maminka si třeba konečně vybere kolo k lednovým třicetinám. Kryštůfek by totiž mohl obchod změnit ve sběrnu železných surovin :-)

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Sice nedobrovolně dobrovolně, M.T. odstoupil z kandidátky.

Co mě dnes netěšilo? Za domem se nám začali "slejzat" bezdomovci.

Skříňka na odpadkový koš:

Čtvrtek 25. 3. 2010

Den 18.

Meteorologové hlásili nejkrásnější den týdne. A také se to vyplnilo! Kájinka vstávala v 5, takže den začal brzy. Během dopoledne jsme zvládli nutné resty a jakmile dala babička echo, vyrazili jsme k ní. Byla tak hodná a pohlídala obě děti a já jsem mohla v klidu nakupovat. Je jaro, blíží se Velikonoce, udělala jsem si velikou radost v podobně hadříků. Myslím, že letos mě beránek zaručeně nepokaká :-) Odměnila jsem se za shozené centimetry. Kila sice nějak stagnují, ale kalhoty jsou volnější.

Po obědě jsme vyrazili domů s tím, že jen přeházím děti do kočárku a půjdeme k Labi. Doma ale už čekal tatínek, Flerča již vyvenčená a my si mohli udělat rodinné odpoledne. Nachystala jsem děti na houpačky, vylezli jsme před dům a plány nám převrátily sousedky, které seděly na židličkách na ulici a kolem pobíhaly "naše řadové" děti. Takže jsem sáhla pro stoličku a přidala se :-) Už nám to zase začíná, takhle trávíme celé léto. Se sousedy se sejdeme venku, děti si hrají, jezdí na odrážedlech, tříkolkách, kolech a maminky probírají světový mír :-D Hlavně kvůli téhle sousedské pohodě se mi odsud nebude chtít.

Idylku jsem první narušila já, potřebovala jsem nakrmit děti, přichystat je tatínkovi do kočárku a sama jsem vyrazila sedřít ze sebe kůži na schwinn cycling. Tentokrát nejela Monča, ale Ivča, která nám dala pěkně zabrat. A už ve 20,30 jsem nevěděla o světě.

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Vešla jsem se do oblečení o jednu velikost méně.

Co mě dnes netěšilo? Nenafouknutelné jízdní kolo.

Naše velká holka:

Téma dne: Emil Držkatý

Dlouho jsem nad nimi držela ochrannou ruku, teď už mě ale "pan vedoucí" našval! Jsem pravičák, tak nějak mám pocit, že od narození, ačkoliv doma to bylo jinak. Velkou část dětství jsem strávila s babičkou, nikdy jsem neslyšela přímo vyřčení nenávisti ke komunistům, ale z chování a vyprávění babičky jsem najela na stejnou vlnu jedoucí napravo. Už jenom ta elegance a styl se zkrátka s totalitou neslučovaly.

A teď tohle. První otřesení mé důvěry byla kauza milenky. Dobrá, nebudeme prudérní, stává se i v lepší společnosti, ale ta drzost fotit se s rodinou na billboardy jako vzor cnosti a čestnosti... Naštvání odvál čas, bohužel jsem jeden klasický Čech, který odpustí, zapomene.

Jdeme do finále. Taťka Jirka slibuje, jak spasí naši zemi a všichni se budeme mít dobře. Nařídí, aby firmy povinně dotovaly sport; podnikatelé, aby odváděli polovinu svých příjmů, protože jak by k tomu nižší vrstva přišla, aby si někdo žil lépe; zruší poplatky u lékaře; zavede placení prvních 3 dnů nemocenské... ty bláho, náš stát má netušené rezervy!!!! ...o kterých bohužel ale neví ani ředitel Českénárdní banky.... Jirka to zřejmě všechno zatáhne se svého poslaneckého platu...

Volební průzkumy stoupají ve prospěch ČSSD a KSČM. Lidi, haló, vzbuďte se, logicky uvažující člověk musí vědět, že na to ČSSD nemůže sehnat peníze, kde na to má ten stát sakra pořád brát?????????

A do tohoto všeho sajrajtu se vyvalí pan Topolánek se svým průšvihem. No nevřím, že by ten průšvih dosahoval takových rozměrů, novináři určitě vše nafoukli, ale jestliže vidím, že tady jde o všechno, nad volebním vítězstvím se stáhla pořádně velká mračna, tak sakra osobní zájmy jdou stranou, srazím paty a odstoupím, abych zachránil co se dá a taky zachoval se jako chlap....

Přemysle Sobotko, sázet se s vámi o vaši prognózu nebudu, obávám se, že bych prohrála...

Středa 24. 3. 2010.

Den 17.

Dnes se mé spolužačce narodil Filípek. Hodně zdraví a štěstí!!!

Vstávalo se v 6 hodin, v 9 už bylo uvařeno a čekali jsme na babi. Ta vzala ven Fíka, šli krmit kačky a my s Kájinkou vyrazily platit složenky, posílat balíčky a nakupovat. Holka bude po mě, zvládá to levou zadní a mám dojem, že je z takových pochůzek i nadšená ;-)

Odpoledne tady babča počkala a já vyrazila stylem Nordic walking venčit Fleru. Chybí mi to, svobodná, volná, ale zároveň fyzicky řízená chůze v terénu. Doma jsem musela hned pod sprchu.

A za chvíli jsme zase nabrali směr město, předala jsem i s kočárkem obě děti ségře a Lilče a šla na kafčo s kolegyněmi z práce. Myslela jsem si, že pokecáme jako obvykle, ale nakonec z toho byla psina převeliká, i personál se bavil :-)

Ségra zvládly hlídání skvěle, i Kájinka jim na kočárku vytuhla a my vyjeli za tatínkem, který nám šel naproti.

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Tchýňka mi pochválila oběd.

Co mě dnes netěšilo? Kauza Topolánek.

Myšáček vytuhl v obýváku ještě po odpoledním spaní:

Úterý 23. 3. 2010

Den 16.

Dnes má narozeniny moje nejlepší kamarádka ze základní školy Dita. V srpnu čeká třetí miminko, takže co přeju, je myslím jasné. Především ZDRAVÉ a hodné batolátko.

U nás doma se "slaví" pidinky. Kájinka váží v 9. měsících 8.900 kg. Kryštůfek měl v té době už skoro o kilo víc. A přitom Kájinky porodní váha byla o 70 dkg více než Fík. Zajímavé srovnání, uvidíme v roce.

Vstávalo se v 6 hodin. Nic moc, ale lepší než v 5 jako jindy. Uvařila jsem oběd, abychom mohli jít v klidu ven. Zastavili jsme se u mě v práci s proviantem ze zabijačky a taky v práci u tety Pavly, kde jsou děti vždy středem pozornosti a dostávají od tet mlsky.

Odpoledne patřilo jako vždy Flerině. Tento týden je snad ve znamení setkávání se s bývalými... :-) U Labe jsem potkala svůj první dlouhodobý vztah, kterého jsem snad 3 roky neviděla! Žije si dobře, čeká miminko! Jsem ráda, že je spokojený! Bavili jsme se jako kámoši, to dlouho nešlo.

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Kryštůfek mi dnes řekl, že se jmenuje Tůfek :-) (jeho překlad)

Co mě dnes netěšilo? Mužovi byla zamítnuta rigorózní práce :-(

Takhle my si jezdíme :-) :


Další ze psích kámošů:

Pondělí 22. 3. 2010

Den 15.

Dnes byl vyloženě sluníčkový den, jak počasím, tak v duši.

Dopoledne jsem vyžehlila dva koše prádla, hned byl příjemně nastartovaný den. Žehlení mi nevadí, jakmile stojí prkno, rozjede se žehlička, tak mě to baví, zvlášť když jde práce pěkně od ruky. U košil se tempo a nadšení trochu zbrzdí, ale co se dá dělat. Jen někdy schází ten čas. V knihovně, kde je tabule s inzeráty, jsem četla nabídku na žehlení, koš = 300 Kč. Napadla mě hříšná myšlenka nahromadit koš pouze košilemi a pak zavolat paní nebohé... :-D

Po poledni jsme vyrazili do jarního odpoledne. Procházkou jsme došli na burzu dětských věcí pro výsledek, byla jsem spokojená, prodalo se mi 2/3 věciček. Sluníčko nádherně svítilo, i na krátký rukáv došlo. Ve městě jsme se setkaly s bývalou přítelkyní mého muže. Nikdy jsme se nezdravily, měla jsem pocit, že ona o to nestojí. Najednou přiběhla, že se podívá na Karolínku, protože ji ještě neviděla. Poznamenala, že je celý tatínek a potom jsme propovídaly hodinu a půl jako staré známé! Dětičky jednoznačně sbližují ;-)

Cestou domů jsme ochytili tatínka s Flerčou a procházku jsme ještě o další hodinu protáhli.

Navečer dorazili na návštěvu tchánici. Přijeli s tím, že si vezmou na celý příští týden Kryštofa. Jsou hodní, myslí to dobře, ale... Byla jsem z toho dost rozpačitá. Spousta rodičů by tuto nabídku uvítala a dali by za ni cokoliv, ale u nás si Fíka střídají všichni prarodiče a my se pořádně nevidíme. Navíc mám pocit, že Kájinka začíná být na Fíka fixovaná a dlouhé odloučení jim nesvědčí. Bojuji sama se sebou, nechci vypadat jako snacha, co jim nedopřeje vnuka. Někdo si zase myslí, že Kryštofa odstrkuji. Musíme nalézt nějaký kompromis, asi zavedeme nějaká pravidla :-)

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Nabití baterek od sluníčka.

Co mě dnes netěšilo? Usínám skoro se slepicemi.

Závislák :-) :

Téma dne: Nepříjemnosti

K smrti nenávidím nepříjemnosti. Vyznávám teorii, že vše se dá vysvětlit, na všem se dá domluvit, jen dát příležitost a chtít....

Po cvičení jsem se šla zapsat na další hodinu. Do tohoto studia jsem chodila už před těhotenství s Karolínkou. Měla jsem dokonce zakoupenou permanentku, cvičení mě strašně bavilo. Ještě po zjištění těhotenství jsem chodila i nadále, ale jak to tak bývá, v prvním trimestru bych prospala 24 hodin denně - nebyla to sranda, doma ještě ani ne roční Kryštof. Jednu neděli jsem zkrátka už cítila, že na to nemám a podle pravidel jsem se odhlásila po sms a rovnou tou samou zprávou zrušila i trvalou nedělní rezervaci.

A teď jsem přišla po roce na místo činu a Adéla někam do vzduchu prohodila, že rezervace se ruší tak a tak, že minule byly se mnou problémy... Vzhledem k tomu, že tam stálo asi dalších 5 žen, tak mi to nebylo příjemné, že jsem prezentována jako problémová. Slušně jsem se ohradila, jak to myslí? A prý naposledy, když jsem tam chodila, jsem nerušila rezervace a pak raději přestala chodit. V tu chvíli jsem nevěděla ani co je za den, takže mi vše došlo až doma. Zřejmě nedopatřením přehlédli zrušení trvalých rezervací a počítali se mnou každou neděli dál. Podle jednání jsem si připadala, že jsem u nich zapsána na černé listině. Vše se dá přece vysvětlit, ale nějak mi to nebylo umožněno. (Mmch. permici jsem ani nedobrala, takže o peníze rozhodně nepřišli...)

Přesně jsem věděla, že o tom budu pořád přemýšlet, v noci jsem nemohla spát, zdálo se mi to tom.

Může se to zdát jako malichernost, ale mě to je neskutečně nepříjemné, že jsem považovaná na nezodpovědnou a nespolehlivou osobu, protože to je to, na čem si dávám záležet. Pokud svůj závazek nemůžu splnit, snažím se omluvit, vysvětlit,domluvit...

Příští neděli se s ní pokusím promluvit, jinak se tam nebudu cítit dobře.

Neděle 21. 3. 2010

Den 14.

Ráno jsme si dávali do nosánku ovaru ;-) No uznávám, že jako kvalitní snídaně nic moc, ale přece se nebudeme upejpat ne? A taky to není každý den. Jako vždy nám na naší zabijačce pršelo, už je to snad tradice, nepamatuju si, že by nám někdy svítilo sluníčko. Ale bylo to letos těžce komorní, vyjímečně jsme ani nikoho nezvali, nešlo to.

Odpoledne jsme vyrazili na dlouhou procházku, abych zmírnila své výčitky po kaloricky náročném dopoledni. Potkala jsem dvě dobré známé, tak jsme pokecaly, probraly vše důležité a podstatné :-D

A navečer jsme s Andrejkou předaly děti chlapům a vyrazily zpevňovat své povadlé, porody unavené tělo na cvičení zvané Bosu. Kluci brázdily s kočárky po městě a určitě řešili nesmrtelnost brouka :-) Zato my s Ájou funěly a lapaly po dechu, obě jsme občas zašvindlovaly, ale určitě se nevzdáme a příště už bude líp :-)

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo?: Srdíčková Milka od muže :-)

Co mě dnes netěšilo?: Nedorozumění s majitelkou studia.

Štofík zahájil jarní stavební práce:

Téma dne: První jarní den

Už jsme se konečně dočkali!!! Jaro k nám zavítalo přesně v 18.32 hodin.

"Rovnodennost je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku nulovou deklinaci. Jarní rovnodennost nastává na severní polokouli obvykle okolo 20. března a podzimní 23. září, přičemž jejich přesný čas se mírně mění." (zdroj wikipedia)

Dle meterologů se již zima nevrátí a teploty neklesnou pod 10 st. Fusaky, zimní bundy, čepice, rukavice půjdou příští týden šupem do skříní.

Uvítejte jaro v nějakém novém svetříku! ;-)

Sobota 20. 3. 2010

Den 13.

Dnešní den byl ve znamení vražd.... jak by řekla Léňa :-D Na porážku šla prasátka, zítra se konají dvě zabijačky, maso musí do zítřka vychladnout, aby se dalo ukládat do mrazáku. Poprvé po 8 letech jsem zaznamenala celý průběh "masakru" na foťák :-) Třeba pro vnoučata.... děda každou sezónu vyhrožuje, že už je to naposledy...ale my ho známe :-) Kryštůfek má už svůj vlastní zvon (odstraňují se jím štětiny z prasete) a ačkoliv pršelo, musel pomáhat. Maso je připravené, zítra budeme pokračovat.

Odpoledne jsme šli popřát Leontýnce - neteři k svátku. Slaví jej 22. 3. - na Leonu. Ve staročeském kalendáři najdeme jméno Leontýna zapsané, připadá na 10. 11. Konečně jsem se po 14 letech seznámila s Lilčiným dědou a jeho přítelkyní. Jsou oba moc milí. Lilče bude letos 8 let a Kryštof ji zbožňuje. Kdykoliv přijedeme k babičce, tak ji hledá.

Kájinka mi po cestě usnula, tak jsem se bála, že večer bude problém s usínáním, ale jako vždy krásně ve 20 hodin usnula. Poslední dny zřejmě spolkla budík, neb vstává s železnou pravidelností v 5 hodin :-(

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Našla jsem Kájinky první zoubek!!!!!! Jednička vlevo dole :-)

Co mě dnes netěšilo? Neshoda kvůli praseti u dědy.

Chudák čuník:


Naši miláčkové na okně:

Téma dne: Ženy v pokušení

Wow! Bomba! Tak tehle film se Vejdělkovi opravdu povedl!

Šla jsem na něho s nedůvěrou, despektem, promo mi bylo až protivné. Možná i díky tomu, jsem byla mile překvapená! Eliška Balzerová zde exceluje a nejen ona, ale i ostatní, Lenka Vlasáková, Veronika Kubařová, Vojta Dyk, Roman Zach. Smála jsem se a brečela zároveň, naplno, upřímně.

A co jsem si z filmu odnesla? "Žijme na plno každý den! Život je krásný!"

Víc nebudu prozrazovat, jen ho vřele doporučím! Zkrátka to musíte vidět!!!

Pátek 18. 3. 2010

Den 12.

Dneska byl úžasný den! Nejenže nádherně svítilo tolik očekávané sluníčko, ale zkrátka se vše povedlo přesně podle mých představ.
Dopoledne jsem tu vykonala nejnutnější práce a s Kájinkou jsme vyrazily na oběd s Adreou a Šimonkem! Oba jsou bezva parťáci na dlabanec. Žádné upejpání, vyškrábané talíře, ukončení dezertem :-D Obě dětičky to zvládly skvěle!
Potom jsem Kájinku odvezla babí a jela vstříc uvolněnému odpočinkovému odpoledni. Zašla jsem na film Ženy v pokušení a dobře jsem udělala...

Zpátky jsem si vyzvedla dětičky, doma jsme si pohrály a hurá na kutě.

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Tchýňka Hanča mi po 8 letech nabídla tykání. Nějak mi to ale nejde :-)

Co mě dnes netěšilo? Páteční provoz na dálnici.

U babičky je pokladů, dnes kufřík s pexesem:

Téma dne: Někdy v životě jsou chvíle....

"Někdy v životě jsou chvíle, kdy musíš porušit pravidla, abys přežila."

Tuhle větu jsem dneska slyšela v Zoufalkách. Lyneth vyčítala Tomovi, že podvádí ve škole při testech, Tom Lyneth výčitku vrátil, že ona dělá přesně to samé, když tají své těhotenství.

Ono na tom něco bude, že ne vždy v životě jsou zásady pravdomluvnosti přínosné. Nemyslíte?...

Čtvrtek 18. 3. 2010

Den 11.

Já z toho kluka zešedivým... Odpoledne vyndám Kájinu z kočárku po spaní a zjistím, že celou dobu ležela na razítku, které ji hodil Fíkus za bodýčko... :-)

Už dopoledne se chlapec předvedl, měl letos premiéru ve školičce, kam chodil od září jednou týdně a on tam tentokrát řval jako pavián, že mě museli zavolat a šupajdit pro něj. V autě hned ožil a chtěl pustit krtka. Mezitím sousedka hlídala vysílačkou Kájinku spící na zahrádce v kočárku. Jen jsme přijížděli, už tu chuděra běhala s vysílačkou. Děti dnes neměly svůj den - resp. dopoledne. Na oběd jsme byli pozvaní k mamče, která si tam Fíka nechala a my s Kájinkou užívaly dámského odpoledne. Maminka Zůza zvládla na internetu i jeden díl svého oblíbeného seriálu :-D Ale mimo jiné i vyluxovat auto, vykoupat psa, umýt boty, vyprat dětské zimní bundy a upéct bábovku. Zábava se musí vyvážit prací - to jsem slýchávala už odmala ;-) A v obchodě jsem si udělala radost - koupila si pugétek růží- zkuste to někdy také, ty poupátka v sobě mají nabíječku :-)

Nejpozitivnější věc dnešního dne jsou KONEČNĚ jarní teploty! Venku se tak báječně dýchá, cítím v sobě plno energie. Budu ji potřebovat, večer jdu makat na hodinu schwinn cyclingu.

A druhá důležitá zpráva je, že má dnes Hančí narozeniny. Přejeme všechno nejlepší, hodně zdraví, šťastnou rodinu a ještě spoustu mláďátek!

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Mohla jsem prádlo pověsit ven.

Co mě dnes netěšilo? Uplakaný Kryštůfek ve školičce.


Štófa vyráží do školičky:


Společná babská fotka:


První poslíčci jara:

Téma dne: Den svatého Patricka

Dnes je Den svatého Patricka - patrona všech Irů. Jeho život se datuje na začátek 5. století. Pro Irsko je významný svým přínosem křesťanství do země. Vztahuje se k němu zelená barva a tři čtyřlístky - jako symbol svaté trojice. Pro Iry je to nevýznamnější svátek v roce. Oslavují, uctívají, tančí všude na světě.
A víte, proč je pro irský tanec typické držení rukou za zády? V Irsku bylo zakázáno se dotýkat, jediný dotyk byl povolen dlaněmi, to ale Irové raději neriskovali a tančili s rukama spojenýma za zády.

Středa 17. 3. 2010

Den 10.

Babička tchýňka se dnes ujala dětí a já mohla dopoledne odjet zařídit všechno důležité. Ráno jsem stihla uvařit, aby se babička mohla starat jen o děti. Oběhala jsem toho hodně... poštu, dětský velkosklad, burzu oblečení, odevzdat daně, nakoupit v kuřecím ráji, nakoupit v supermarketu, zaplatit popelnice a psa. Jen ta peněženka byla na konci zoufale prázdná :-)

Odpoledne jsme se provětrali venku, nakonec jsem Kryštůfkovi už punčošky nedala, ale stejně byl schovaný ve fusaku. Nesmírně se těším, až fusaky sundám, vyperu a zazimuju. Už bude veseleji, naše kočárkové výpravy jsou podobné stěhování. Ještě že už toho psa nestrojím :-D

Kájinka dnes skoro nespala, dala jen 2x půlhodinku, takže nám usnula cestou, když jsme vezli babičku domů a teď tu řádí jako černá ruka.

A navečer mě tu čekalo 2x ocenění za blog, no není lepší zakončení dne? :-)

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Odevzdala jsem daňové přiznání, máme to z krku!

Co mě dnes netěšilo? Nevyvezli nám popelnici! :-(

Fík se děsně rád fotí samospouští:


Stráží nás tu vodník:

Ocenění

Jsem v šoku! Dostala jsem od dvou bloggerek ocenění!!! Velmi mě to potěšilo, poctilo a hlavně nakoplo do dalšího blogování!

Pochopila jsem-li správně, mám napsat 7 zajímavých věcí o sobě a ocenit 7 zajímavých bloggerů. Toho prvního se zodpovědně zhostím, ale z druhé části se omluvím, neb pravidelně zatím sleduji pouze dva blogy a to právě Hančí a Gabči. Není pochyb o tom, že bych ocenila právě je :-)

7 věcí o mě:
- miluju svou babičku, i když tu už 15 let není
- miluju lidi, své kamarády, nade všechno a občas se mi to nevyplácí
- miluju nové věci - ráda se učím, dozvídám, čtu, sleduju, zkrátka jsem ráda v obraze a neznalost mě žene kupředu
- miluju film, divadlo
- miluju nakupování, módu, mám oko ;-)
- miluju navoněné chlapy ;-)
- miluju plnou vanu horké vody a knížku v ruce
(nepohoršujte se, že v mém seznamu chybí rodina, ta je to nejcenější, což o mě všichni vědí:-) )

Téma dne: Žádná bublina....

Večer jsem neměla moc náladu. Všechny věci nejdou podle našich představ.

Život mě naučil, že nic není tak horké, jak se uvaří a všechno zlé je pro něco dobré. Mamča byla na dně ze zubaře. Vyvrátil jí omylem přední horní zuby, druhý den odlétal na dovolenou a jen co přijel, zavřel pro dlouhodobou nemoc. Byla zoufalá, co teď??? Zubařů je sakra málo a dostat se k nějakému náhradnímu v současném stavu.... Ségra zařídila kamarádku zubařku, z protekce. Maminka k ní šla se sevřeným žaludkem, že se s ní nebude bavit, maximálně se jí podívá do pusy a odmítne ji. Snažila jsem se jí podpořit, že Iva je moc hodná, určitě se jí ujme. Mamča byla skeptická. "Žádná bublina není tak obrovská jak se může zdát!" Iva nejenže zastoupila mamčiného zubaře, ale i si jí vzala do své péče. Mamča rozkvetla jak sněženka. Mamky zubař je velmi vážně nemocný, není jisté, zda se ke své práci někdy vrátí. Myslím, že je jasné, kdo z nich je na tom líp.

A teď, když tady sedím a přemýšlím nad mou "blbou" náladou, tak si říkám: "Žádná bublina není tak obrovská jak se může zdát!"

Babičko děkuji!

Úterý 16. 3. 2010

Den 10.

Ráno jsme se vypravili koupit do dětského velkoobchodu do nedaleké vesnice Fíkovi klaunský zvonek na jeho nové odstrkovadlo. Jezdíme tam jednou za půl roku a zrovna dnes cedule: "Z technických důvodů zavřeno." Tak to zkusíme zítra. Na oběd nás pozvala maminka, udělala úžasné špagety se žampiony. Odpoledne jsme čekali na Fíka, přivezl ho děda s babí, prý si hlídání odpracoval, jezdil do lesa na dříví a vařil. Tatínek očekával jednu důležitou návštěvu, tak jsme vyklidili pole k babičce, kde byl na hlavním programu Krtek. To je náš momentální favorit Number 1.

Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? Ségra zařídila mamce náhradní zubařku. Moc díky!!!

Co mě dnes netěšilo? Záležitost kolem domu.

S Kájinkou máme stejné čepičky od babí:

Téma dne: Film Rytmus v patách

Ten film mě dostal. Vysílali ho v neděli ve 20 hodin na ČT1, ale nějak jsem ho prošvihla. Hančí mě na něj upozornila, že stojí za to. Naštěstí dnes skvěle funguje ipůjčovna ČT. Film se moc povedl, mladé herecké obsazení nemělo chybu, všichni hráli skvěle, neuvěřitelně uvěřitelně.... Při závěrečných titulích a dlouho po nich jsem měla mrazení v zádech. Jolka Krásná v pořadu Film 2010 řekla Vojtovi Dykovi, že jí jeho postava nebyla sympatická. V polovině filmu jsem začala chápat o co jde... Mladý Daniel Smiřický byl v podstatě zbabělec - v očích svých kamarádů, v očích své dívky Geraldinky a ke konci života i v očích sebe samých. Ale jak by se zachoval každý z nás? Sama nevím.

Co to bylo za dobu? Proč se to dělo?? Jaký to mělo smysl??? Ráda bych časem prostřednictvím podobných filmů ukazovala dětem absurdnosti minulého režimu. Vážím si své svobody a svobody pro moje děti.

Pondělí 15. 3. 2010

Den. 8

Zapomněla jsem u našich foťák, tak nemůžu použít fotky ze verejška, co jsem chtěla.
Počasí se asi opravdu zbláznilo, v půlce března tu chumelilo jako v prosinci. Odpoledne jsme šly venčit, sluníčko hřálo, nasadila jsem sluneční brýle, až jsem litovala, že jsem si vzala zimní bundu. Samozřejmě úplně nejdál od domova začal foukat vítr, chumelit, Kájinka v kočárku pištět, protože vše se hnalo přímo na ní, takže jsme mazaly zpět. Jen jsme překonaly labskou stezku, vysvitlo sluníčko. No jasně, Murphyho zákony fungují za každou cenu. Ale co, hlavně že jsme zdraví a spokojení :-)

V mateřském centru začala dětská burza oblečení. Odnesla jsem tam pár letních kousků. Nezdá se to, ale dětské věcičky se nahromadí, zabírají spoustu místa, až je to neuvěřitelné, co děti všechno unosí. Potřebovala bych se všeho co nejvíce zbavit. Škoda, že se ani ségra ani švagrová zatím k ničemu nemají, posunula bych to jen o domácnost dál, ale skladovat to tady v naše pidi domečku nemůžu.

Navečer jsme šli na návštěvu k Andrejce a Šimonovi. Malý Šimonek je sice mladší o 4 měsíce než Kájinka, ale už se nevejde do miminkovské autosedačky, tak chtěli vyzkoušet tu naši. No moc by si nepomohli, tak objednají pro Goliáška kategorii 0-18 kg, kterou lze nasadit proti směru jízdy. Kluci zase plánovali.... :-)

Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo: Ozvala se mi po dlouhé době kamarádka Marcelka.

Co mě dnes netěšilo: Mamči zubař, který ji vylomil zuby a odjel na dovolenou, měl dnes ceduli: "Pro dlouhodobou nemoc zavřeno."......

Dnes je 15. 3. 2010......


Naší panince je 8 měsíců:

Téma dne: "Máš jednoho z nich radši???"

Tenhle dotaz mi onehdá položila kamarádka jednomatka Martina. Docela mě vykolejil. Nemůžu říct, že nepříjemně, ale najednou jsem se musela zamyslet, oklepat se, zapřemýšlet... Vlastně jsem toto nikdy neřešila. Naše děti přišly na svět tak rychle za sebou, že jsem to prostě nestihla. Nepotřebovala jsem se zamyslet nad tím, které dítě mám možná raději, ale jak odpovědět. Zjistila jsem, že jednomatce se asi nedá popsat pocit, že obě dvě děti jsou na prvním místě. Pak ze mě vypadlo možná hloupé přirovnání, ale celkem všeříkající. "To máš jako kdybysis koupila dvě úplně totožná ořezávátka, tak se taky nemůžeš rozhodnout, které máš raději."
Dneska jsem se zeptala mamky, jak by odpověděla. Řekla mi: "Můžu mít ke každému dítěti jiný přístup, v každé životní fázi můžu mít k jednomu dítěti blíž, ale nikdy bych nechtěla stát před rozhodnutím, které dítě si vyberu, které mám raději, obě děti stavím nad svůj život." Martinka se bojí, že bude mít vždycky Lucinku radši. Ujistila jsem ji, že láska k dětem snad ani nejde rozdělit na "míň a víc", ale to pozná až bude mít Zuzanku ;-)

A co byste jí odpověděly vy, milé čtenářky?

Neděle 14. 3. 2010

Den. 7

A je to tu zase. Začala nám zabijačková sezona. Dnes jsme zahájili rodinnou sešlostí. Kájinka to celé prospala, Kryštůfek opravoval co se dalo. Odpoledne jsme přejeli na další návštěvu, čekala nás povinnost ve formě daní. Ještě že se máme na koho obrátit, teta Stáňa je naše daňová jistota. Spojili jsme příjemné s užitečným a po delší době jsme se Stáňou pořádně pokecali! Probrali jsme znovu narození vnoučka Filípka, který se v lednu dral na svět a zrohovatělá chrupavka mu bránila. Nakonec byla po 48 hodinách kontrakcí a 9 prstech otevření provedena Gábče rychlá sekce. I přes všechny následné komplikace se nakonec Filípek odměnil a jenom jí a spinká.
V pozdním odpoledni u nás doma proběhla oficiální návštěva (podrobnosti někdy později...) a neděle je pomalu za námi.

Tady ukázka části výrobků z dopoledne:




Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? S kamarádkou Ájou jsme si domluvily cvičení - každou neděli Bosu.

Co mě dnes netěšilo? Noc u Žirafků, užili si, chudáci moji!

Téma dne: Školka

Naštěstí mi momentálně neteče do bot. Kryštof by do školky nemusel ještě 2 a čtvrt roku, ale stojím o to, aby do školky chodil. Zkoušela jsem mailem kontaktovat všechny místní školky, abych se dozvěděla, jaké jsou naše šance. Oficiálně jsme bez šance všude. Školky praskají ve švech, letos odchází navíc abnormálně málo dětí do prvních tříd, zůstává hodně odkladů. Jasně, tak od 3. let zřejmě chodit nebude, využijeme občasnou docházku do soukromé školičky a potom... Ale milá paní, vy jste na mateřské, tak to nebude chodit ani následující září, kdy mu bude 3,5 let! Drsné, vystihující současnou dobu. Místa se měly rozšířit, páni politici slibovali, ale skutek utek'. Nic z toho nebude, 100 dětí je v našem městečku nadpočet. Dneska odpoledne jsme se na procházce potkaly se starou známou, učila ve školce ještě mě... "Proč jsi nepřišla rovnou za mnou??? Chceš říct tajemství, bez protekce to nepůjde." Ale já nechci protekci, já chci své dítě dostat do školky úplně obyčejně, normálně!........

Tak co milé čtenářky, co myslíte, jakou variantu zvolí zoufalá matka, která chce pro své dítě školku a bude muset za dva roky nastoupit do práce???

Sobota 13. 3. 2010

Den 6.

Školka není a nebude. To mi zní v uších celé odpoledne. Bez protekce to asi nepůjde... výsledek rozhovoru s povolanou osobou.... Více v tématu.

Ráno se pro nás stavili naši a udělali jsme si nákupní dopoledne. Hlavní kapitán byla Kájuška:-) Mamča si chtěla udělat radost za omylem vytlačené přední zuby... Zubař "šikula" se chtěl podívat, jak pevně můstek drží a..... povedlo se mu velkou část předních horních zubů vylomit! Za jeho činem následovala vražedná věta: "Paní xy, nezlobte se, to jsem nechtěl, přijďte za 14 dní, odjíždím do teplých krajin na dovolenou!" A prázdná horní čelist sklapla... Chudák moje mamina, byla z toho pěkně nešťastná, není divu, celý den jedná úředně s lidmi, takže dost prekérní situace. Podpořila jsem ji, že ji kolegyně určitě nenechají ve štychu a nějak to přestojí, že plácat 14 dní dovolené je škoda.

Mamča byla úspěšná, taktéž naše dětičky beránek nepokaká. Ale co maminka? Já nechci být pokakaná maminka!!! "No jo Drahá, ale to bys nesměla hřešit a od hor vyrušit svůj pravidelný redukční režim." Jsem koza, podařilo semi dát dolů 7 kg a 2 už mám zpět. "Tak holt budeš pokakaná maminka!" ;-)

Odpoledne si Kájuška užila čerstvého vzduchu na procházce s babičkou a já se mohla věnovat přípravě věcí na dětskou burzu v mateřském centru. Mimo jiné jsem to vzala z gruntu, rozdělila vynošené věcičky dětí do krabice dle pohlaví. Tatíkovi pořád není dobře, tak i o víkendu Flerča zbyla na nás. "Nevadí, pohyb neuškodí Drahá!" :-) Jen příště čepici, jaro dnes opravdu ani náznakem... :-(

A protože jsem obdržela připomínku od jedné pravidelné čtenářky (neboj Páji, neprásknu tě :-D ), tak zvýším počet fotografií :-)

Velká holka poprvé v nákupním košíku:



Náš psí kámoš Dusty, tentokrát bohužel za plotem:

Téma dne: Jaromír Dušek

Proč zrovna toto téma, tenhle člověk? Vdyť jsem přece máma na mateřské, co mi je do nějaké politiky??? Ale právě že je a možná víc, než před mateřskou. Denně tu běží ČT24, abych nezakrněla a byla v obraze a čím víc vím a vidím, tím víc se mě všechno dotýká a zdravě rozčiluje.

Už několik dní přemýšlím o této kauze, tomto člověku... Nejsem homosexuálový lobista, nejsem odpůrce. Jsem nastavená i díky výchově, že je každého věc, co dělá, jak si žije. Jestli bude někdo šťastný s lachtanem, ať žije s lachtanem.
Jeho výroky na stranu homosexuálů se mě proto neuvěřitelně dotkly. Je to útok na tu nejcitlivější a nejniternější složku člověka. Podlost, malost a buranství nejvyššího kalibru. Jestli má pan Dušek důkazy o tom, že na vládě nehrají fér, ať důkazy předloží, ale argumentovat a útočit slovy: "bojím se na vládě ohnout pro tužku" je pro mě ta nejsprostčí forma útoku. Odborářům bych vzkázala, aby ani nesvolávali jednání o této situaci, ale aby ho okamžitě vyloučili ze svých řad. Jenže.... to by nesměli mezi odboráři sedět samí zaprdění, netolerantní a ješitní pánové středního věku.

Pátek 12. 3. 2010

Den 5.

Počasí, že by ani psa nevyhnal... To myslím přesně charakterizuje dnešní den. Ale to u nás neplatí, díky psovi nás počasí vyhnalo ven tak, jako každý jiný den.

Manžel měl dnes volno, organizačně zvládl dvoudenní školení pro své kolegy na výbornou, tak dnes zůstal doma. Udělali jsme si "Náš den". Dětičky jsme vysadili u tchýňky a frčeli směr Praha Letňany do kina, na novou komedii Zdeňka Trošky Doktor od jezera hrochů. No zase jsem se napálila, Troškovy filmy nějak nemusím, vyjma legendárních Sluncí, sen.... Pokud chcete mé doporučení, tak tato vtipně nevtipná a nezáživná komedie mé doporučené nedostane. Zato výkon Evy Holubové za podívanou stojí. Ovšem vystříhala bych jen její pasáže, jinak byl film o ničem. Tomuto humoru prostě nějak neholduji, prvoplánový, místy nevkusný, přehnaný. Manželovi se z celého filmu nejvíc líbila francouzská okna v domě MUDr. Pištěláka, alias Jiřího Langmajera :-D No dobrá, taky letuška Lenka :-D

Vsuvka: možná někdo bude zvědavý i na mého muže.... ale to vás musím bohužel zklamat, milí čtenáři a milé čtenářky.... co kdybyste se do něho zakoukaly?!?!?!?!?!? :-D ne, to je samozřejmě legrace, můj manžel si z profesních důvodů zkrátka nepřeje být někde zveřejňován, což budu samozřejmě respektovat.

Cestou zpět jsme si vyzvedli už pouze Kájinku, Kryštof zůstal na prázdninách u babičky. Doma manžel ulehl s angínou, které jako poslední podlehl a my s Kájinkou vyšly vstříc dešti se sněhem. Ale nám to vůbec nevadilo. Alespoň jsme měly stezku samy pro sebe. Pozdravily jsme trénující veslaře, kamarády kajakáře a vyfotily pár snímků. Dala jsem si totiž za cíl propagovat moje rodné městečko, které mám prostě moc ráda. Ne všichni moji spoluobčané toto řeknou, pro většinu z nich je to tu zaprděné, nudné a šedivé. Ale pokud koukáte spokojenýma očima, máte svá oblíbená místa, tak pár nedostatků rádi přehlédnete.

A jaký humor můžu? Např. tento ;-) :


Cestou domů jsem si v hlavě sumírovala, o čem všem chci psát... Já chci psát o všem!!!!!! :-) Mám pocit, že toho tolik chci říct, říkat a vyslovovat, že si zde založím ještě téma dne a nejšťastnější budu, když se mi k němu i další čtenáři vyjádří. Je to přece MůJ BLOG,tak si sem můžu psát CO CHCI, no ne??? :-D

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Moje zlatá, diamantová, milionová tchýňka mi vyžehlila všechno prádlo! :-)

Co mě dnes netěšilo? Neodolala jsem ani popcornu, ani strýčku Mekovi :-(

Čtvrtek 11. 3. 2010

Den 4.

Dnešek byl takový vnitřně sluníčkový. Od rána se mi dařilo, práce šla pěkně od ruky, jestli ono to nebylo tím, že zmetíkové vstávali oba v 6 hodin :-) Vykonali jsme slíbený nákup, zaměstnali pračku, myčku, uvařili špenátovou polévku a kuře v alobalu, vyrobili příkrmy pro strýčka příhodu a to hlavní: během dopoledne dorazila báječná zpráva, že se Léně narodil synoveček Adámek, kterého jsme vyhlíželi už na horách.

Adámku, vítej na tomto světě, doufám, že nikdy nebudeš litovat, že jsi opustil nedobrovolně mámino bříško! :-) (Nakonec proběhla plánovaná sekce, protože králíček měl široká ramínka, 54 cm a 4,58 kg!)

Odpoledne jsme vyrazili s Flerinkou na stezku, pozdravili známé kamarády pejskaře a už i veslaře, neboť jim začíná sezóna. Díky nim mám pocit, že se to zakutálené jaro prostě už konečně blíží, ač chudáci byli na lodích navlečení v rukavicích a čepicích. No "udělat" bych se v Labi fakt nechtěla!
Cestou zpět jsme si vyzvedli na nádraží tatínka, dojeli na jednu oficiální návštěvu a pak mastili k prasátkovému dědovi na segedín a švestkovou buchtu. Bohužel jsem si zapomněla foťák, tak nakonec jedna dokumentární foto, co mě v průběhu víkendu neodkladně čeká:


Dnes bych chtěla závěrem poděkovat Hanďulce, která se celé odpoledne věnovala mému blogu, navzdory svým mateřským a domácím povinnostem :-) a vytvořila mi rozmanité miniaplikace. Sice se pak moje lepší já rozzlobilo na to horší, že je líné a rozmazlené a místo, aby se popralo s úkolem, zvolí jednodušší variantu oslovit Hanďulku, ale i přesto mě pohled na můj obohacený blog hřeje :-)

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo: Dnes to vyhrál Adámek :-)

Co mě dnes netěšilo: Jakmile je doma tatínek, uspat Kryštofa je nadlidský úkol :-(

Středa 10. 3. 2010

Den 3.

Dnes má narozeniny manžel mojí nejlepší kamarádky Honza, také má svátek naše kamarádka Viktorka. Ještě jednou i touto cestou přejeme vše nejlepší!

Dopoledne jsme se plácali doma, vyprala jsem další hromady oblečení - nechápu, nám se tu snad samovolně rozmnožuje..., uvařila jsem oběd, načež jsem zjistila, že nemám jídlo pro Kájinku. Tak jsme tedy nakonec použily skleničku určenou od 10. měsíce, jedinou, která se doma vyskytovala. A jak jí šmakovala! Zítra tedy musíme vyrazit na nákup.

Odpoledne jsme šli ven s Flerčou a našimi kamarády s jejich Jerrym. Venku bylo sice mrazivo, ale nefučel nepříjemný vítr, za to svítilo tolik očekávané sluníčko. A tak jsem se při poklidné procházce dozvěděla, že Andrejka byla konečně požádána o ruku. Měla jsem radost s ní. Mám je oba moc ráda. Nakonec jsme zjistily, že máme zásnubní prstýnky téměř stejné. No nejsou ti naši chlapi kamarádi??? :-) Takže 28. 8. 2010 bude svatba.

A protože jsme neměli doma tatínka, tak jsme jeli obšťastnit babí a dědu. Jako vždy jsme jim tam udělali kůlničku na dříví! Dnes naše děti objevily truhlici plnou pokladů:














Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Jednoznačně zásnuby našich kamarádů.
Co mě dnes netěšilo? Kájinka se klepla o konferenční stolek mezi oči a má tam ošklivou modrou pohmožděninu :-(

Moje dvě srdeční záležitosti - můžete hádat, které to jsou:-)

jen ta kvalita nic moc...

Úterý 9. 3. 2010

Den 2.

Dnešek byl ve znamení odpočinku. Antibiotika snad už trochu zabrala a angína tím doufejme povoluje. Stále se peru s blogem, chtěla bych ho vylepšit, zvednout na vyšší úroveň, ale vím, že všechno má svůj čas, tak jako v životě. Když já jsem děsně netrpělivá :-) Ještě že mám svou paní učitelku Hančí.

Taky jsem se pustila do úklidu skříní dětí! No je vidět, že se asi opravdu blíží jaro! Dneska svítilo za okny sluníčko, nádhera! Ale venku bylo stejně mrazivo a vlezlo. Ponechávám si poslední zimní bundu v provozu, poslední komplet čepice,šály a rukavic, jinak už je vše vyprané, uklizené, zazimované. Už zimu do svého šatníku nepustím!

Kryštůfek přijel odpoledne s babí a dědou, zdá se, že u něj už jsme nad angínou zvítězili. Kájinka se pořád pere s rýmou a kašlem, v tom se nám "daří" už skoro měsíc.

Rekapitulace:

Co mě dnes potěšilo? Podařil se mi menší větší obchůdek.

Co mě dnes netěšilo? Ranní pohled na osobní váhu :-)

Zima odjíždí

Pondělí 8. 3. 2010

Den 1.

Dnes je Den žen... Tenhle svátek mi byl vždycky protivný, karafiáty, vystoupení paní Jiřiny... ale je to docela symbolické... Na Den žen si vytvořím svůj blog.

Tak jdeme na to??? K myšlence vytvořit svůj vlastní blog mě přivedly Handy a Gabro - výtečné blogařky a troufám si říct, že i kamarádky. Jsem amatér, samouk, tak v prvních příspěvcích omluvte kvalitu :-)