čtvrtek 29. dubna 2010

Čtvrtek 29. 4. 2010

Den 53.

Dneska má narozeniny moje babička. Je jí 80 let. Věk je to úctyhodný. Naše babička je zvláštní. Měla těžké dětství, část prožila v klášterním sirotčinci, zemřeli jí oba rodiče, potom se o ni a její sourozence starala její nejstarší sestra Emilka. S dědou se rozvedla, zůstala se třema holkama sama. Nevíme, kdy přesně se jí zlomil svět a proč je a byla často tak zlá. Rozhodně to není babička z Boženy Němcové. Jako děti jsme ji neměly rády, nikdo od ní nechtěl hlídat, nikdo k ní nechtěl na prázniny, protože to byly galeje. Nikdy neuměla na nás děti přenést lásku. Je zarytá komunistka a hájí sebe až je zlá. Neumí pochválit, neumí potěšit a mě je to líto. Ačkoliv se jí, jejím dětem, vnoučatům a pravnoučatům vede relativně skvěle, je pořád s něčím nespokojená. Nechápu tyto lidi.
Přesto přeji své babičce vše nejlepší a především zdraví.

Dopoledne nám přijela babička tchýňka a vzala si obě děti ven!!! Takže jsem měla volné ruce a mohla zařídit vše potřebné bez Kájinky za krkem :-) Odpoledne jsem přeslechla volání hromady prádla o vyžehlení a úplně sobecky jsem sebou plácla na deku na sluníčko. Dnešní den byl snad nejkrásnější dubnový, s letními teplotami. No dlouho mi pohoda nevydržela, neb nás překvapil tatínek svým brzkým příjezdem z práce. Nakonec jsme sebrali děti a jeli k našim na zahradu, prožili krásné slunečné odpoledne, Fík zahradničil, trénoval bez plínky a Kájinka dělala reorganizaci v zahradních hračkách. Navečer jsem se dodělala na cvičení, ale tak nějak s příjemným pocitem.

Rekapitualce:

Co mě dnes potěšilo? Hančí mi udělala úžasnou narozeninovou pozvánku.

Co mě dnes netěšilo? Dozvěděla jsem se, že naše porodní asistentka přišla před 10ti lety o syna.


Žádné komentáře:

Okomentovat