Velikonoční pondělí

Pomlázka:
České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky, konané po církevních velikonočních slavnostech převážně na Velikonoční pondělí, které patří k hlavním dnům jarního koledování. Velikonoční pomlázku známe z našich pramenů od středověku a má více podob. Jiná je na venkově, jiná je ve městech, liší se i od západu na východ.

Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:

znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním
pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty
pomlázka jako velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i prostorová koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality, kde je pomlázka jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od konce 19. Století místy v jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti koledovaly o červené vejce bez mrskání.

Polévání vodou:
Podle pramenů z 19. A 20. Století se rozvinuly obyčeje polévání vodou, házení do vody apod. na stejných komunikačních principech jako pomlázka: Jako velikonoční obřad koledování a jako projev zájmu o dívku. Na rozdíl od pomlázky má velikonoční „oblevačka“ omezený lokální výskyt a soustřeďuje se na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a ve Slezsku.

Velikonoční vejce:
O velikonocích je vejce odměnou koledníkům, darem a předmětem zdobení. Vejce je velikonoční svěcenkou, rituálním prostředkem lidové víry, samostatným pokrmem a významnou součástí velikonočních jídel, místy předmětem her dětí a mládeže.



Zvláštní postavení má velikonoční vejce červené (odtud pojmenování Velikonoc Červené svátky). V lidových obyčejích a obřadech je červené (barvě životodárné krve) připisován význam prosperitní (ochranný, blahonosný). Legendy spojují červeň velikonočních vajec s Kristovou krví.