V noci se mi zdál zvláštní sen. Zdálo se mi o babičce, stává se mi to tak 3x do roka. Dnes v noci mě zvala za Bránu... Chtěla mi něco důležitého říct? Ráno jsem se probudila šťastná, že jsem ji viděla. Byla tak krásná jako před 15ti lety, učesaná, pečlivě ustrojená, usměvavá. Stýská se mi po ní, pořád, každý den, nejvíc, když mám nějaké trápení.
Dopoledne jsme měli návštěvu, přijela Martina s Lucinkou, přivezly Kryštůfkovi jeho oblíbené Kostíky - bez nich u nás neexistuje ráno. Kateřina Cajthamlová by nás rozhodně nepochválila, ale nutriční hodnoty řvoucímu dítěti dupajícímu u ledničky těžko vysvětlím. Doufejme, že až tak škodliví nejsou.
Odpoledne jsme vyrazili na procházku, obešli všechny naše známé pejsky za plotem a pak už šupajdili na slíbenou návštěvu k babí, která má dědu Mílu :-) Babička nám upekla několik druhů Velikonočních beránků a oveček, naše práce už byla jen si vybrat, kterého nám je libo. Vybrali jsme si s kandovaným ovocem a majolkového. Přišla i Fíkova oblíbená Jiji (Leontýnka) a opět bylo v(V)eselo ;-)
A protože jsme se dlouho neviděli s Martinkou a Lucinkou, stavili jsme se ještě navečer tam, ale jen nakrátko. Děti na sebe slyší, Kyštof si k Lucince nedovouje větší nezbednosti, Lucinka si v případě potřeby umí zjednat pořádek sama.
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? Vyznání Hančí :-)
Co mě dnes netěšilo? Pořád nemám nové kolo :-(
Kájinka zkoumá jablíčko:
Žádné komentáře:
Okomentovat