Nějak jsem opomněla psát :-) Začíná být krásně, tak bude honička. Chtěla bych být s dětmi co nejvíce venku, v přírodě, mezi kamarády, s jejich vrstevníky, na zahradě...
Dopoledne jsme měli domluvenou návštěvu u Lucinky. Kryštůfek už pozná, kde Lucinka bydlí a křičel Ucinka, Ucinka! Celé dopoledne proběhlo bezvadně, děti si hrály, Kájinka popolézala mezi nimi a všichni jsme naplno vyplnili heslo: Bordel v bytě, šťastné dítě. Kolem poledne jsme pomohli uklidit hračky a jeli domů. Kájinka únavou usnula už v autě.
Odpoledne jsme si dojeli pro babičku Haničku, která byla tak hodná a pohlídala dětičky v autě, zatímco já jsem dokoupila druhou cyklosedačku, nějaké doplňky na kolo a nezbytnou cyklohelmičku pro Kájinku. Potom jsme se vydali ven s Flerinou, Kryštůfek šel skoro celou dobu "peky" (pěšky), venku bylo nádherně, užili jsme si to. Doma na nás už čekal tatínek, přišla k nám návštěva a navečer jsme ještě stihli vyjížďku po okolí s oběma dětmi. Dětem se to moc líbilo, oba výskaly, smály se a mě bylo krásně na duši. Takhle vypadá štěstí. Ale pšt, nikde to neříkejte, štěstí je jen muška....
Rekapitulace:
Co mě dnes potěšilo? Děda nám spravil stará městská kola, aniž jsme o tom věděli!
Co mě dnes netěšilo? Nemám čas číst ostatní blogy a mrzí mě to!
Žádné komentáře:
Okomentovat