Když pražská ZOO postavila nový, moderní pavilon pro opice, neměla do něho nájemníky. Zahradu zkontaktoval jistý veterinář, že by pro ně měl nabídku gorily. Ovšem převoz nebyl vůbec jednoduchý, protože Pong neměl doklady o původu. Kdysi byl odchycen v divočině a na černém trhu prodán katarskému šejkovi, pro jeho děti. Pong se měl v rodině "dobře". Živen hranolkami a colou byl šéfem lidské smečky, což se začalo vymkat z rukou a Pong postupně útočil na všechny členy rodiny, včertně dětí. Šejk se ho proto chtěl zbavit a budiž mu ke cti, že ho nenechal zabít, ale přes veterináře nabídl zoologické zahradě. Přes rok trvalo složité vyřizování dokladů o původu a poté byl Pong slavnostně přivezen do pražské ZOO. Po čase k němu přibyli další čtyři gorily. Pong se s nimi sžíval těžko, ošetřovatelé o něm tvrdí, že byl zpoloviny polidštěný, nepoznal jiného gorilího parťáka, pouze člověka. Nemohl překousnout vůdcovského postavení gorilího samce, často měli mezi sebou šarvátky a pranice. Poslední tři měsíce před povodněmi nastal zlom... Samice ho vzaly mezi sebe, dokonce spolu vymýšleli různé skopičiny a zlomyslnosti, bylo vyhráno! Jen ze samce měl pořád respekt...
A pak přišel rok 2002 a s ním katastrofální povodně.... Architekti naštěstí mysleli na staletou vodu, ačkoliv nikdo nepředpokládal, že se horní dveře ve věži, které vedou do prázdna, někdy použijí. Ve chvíli, kdy voda zalila údolí s pavilonem, byl slyšet křik goril z věže, což byla dobrá zpráva - gorily žijí! Ovšem po čase se voda začala valit i do horní věže. Dveře do prázda byly naštěstí dobře promyšlnou záchranou. Z věže ale vyšli jen gorily čtyři.... Po opadnutí vody našli ošetřovatelé Ponga schouleného u sebe v koutku. Zřejmě křik a obava před samcem nedovolil propuknout pud sebezáchovy a jít za ostatními.
V souvislosti s povodněmi byl pro mě známý pouze příběh lachtana Gastona, o Pongovi jsem se dozvěděla až včera. A protože Kryštůfek jede zítra do ZOO, poprosím tetu Haninku, aby si u goril vzpomněli také na Ponga.
Žádné komentáře:
Okomentovat