Téma dne: Nepříjemnosti

K smrti nenávidím nepříjemnosti. Vyznávám teorii, že vše se dá vysvětlit, na všem se dá domluvit, jen dát příležitost a chtít....

Po cvičení jsem se šla zapsat na další hodinu. Do tohoto studia jsem chodila už před těhotenství s Karolínkou. Měla jsem dokonce zakoupenou permanentku, cvičení mě strašně bavilo. Ještě po zjištění těhotenství jsem chodila i nadále, ale jak to tak bývá, v prvním trimestru bych prospala 24 hodin denně - nebyla to sranda, doma ještě ani ne roční Kryštof. Jednu neděli jsem zkrátka už cítila, že na to nemám a podle pravidel jsem se odhlásila po sms a rovnou tou samou zprávou zrušila i trvalou nedělní rezervaci.

A teď jsem přišla po roce na místo činu a Adéla někam do vzduchu prohodila, že rezervace se ruší tak a tak, že minule byly se mnou problémy... Vzhledem k tomu, že tam stálo asi dalších 5 žen, tak mi to nebylo příjemné, že jsem prezentována jako problémová. Slušně jsem se ohradila, jak to myslí? A prý naposledy, když jsem tam chodila, jsem nerušila rezervace a pak raději přestala chodit. V tu chvíli jsem nevěděla ani co je za den, takže mi vše došlo až doma. Zřejmě nedopatřením přehlédli zrušení trvalých rezervací a počítali se mnou každou neděli dál. Podle jednání jsem si připadala, že jsem u nich zapsána na černé listině. Vše se dá přece vysvětlit, ale nějak mi to nebylo umožněno. (Mmch. permici jsem ani nedobrala, takže o peníze rozhodně nepřišli...)

Přesně jsem věděla, že o tom budu pořád přemýšlet, v noci jsem nemohla spát, zdálo se mi to tom.

Může se to zdát jako malichernost, ale mě to je neskutečně nepříjemné, že jsem považovaná na nezodpovědnou a nespolehlivou osobu, protože to je to, na čem si dávám záležet. Pokud svůj závazek nemůžu splnit, snažím se omluvit, vysvětlit,domluvit...

Příští neděli se s ní pokusím promluvit, jinak se tam nebudu cítit dobře.