Tenhle dotaz mi onehdá položila kamarádka jednomatka Martina. Docela mě vykolejil. Nemůžu říct, že nepříjemně, ale najednou jsem se musela zamyslet, oklepat se, zapřemýšlet... Vlastně jsem toto nikdy neřešila. Naše děti přišly na svět tak rychle za sebou, že jsem to prostě nestihla. Nepotřebovala jsem se zamyslet nad tím, které dítě mám možná raději, ale jak odpovědět. Zjistila jsem, že jednomatce se asi nedá popsat pocit, že obě dvě děti jsou na prvním místě. Pak ze mě vypadlo možná hloupé přirovnání, ale celkem všeříkající. "To máš jako kdybysis koupila dvě úplně totožná ořezávátka, tak se taky nemůžeš rozhodnout, které máš raději."
Dneska jsem se zeptala mamky, jak by odpověděla. Řekla mi: "Můžu mít ke každému dítěti jiný přístup, v každé životní fázi můžu mít k jednomu dítěti blíž, ale nikdy bych nechtěla stát před rozhodnutím, které dítě si vyberu, které mám raději, obě děti stavím nad svůj život." Martinka se bojí, že bude mít vždycky Lucinku radši. Ujistila jsem ji, že láska k dětem snad ani nejde rozdělit na "míň a víc", ale to pozná až bude mít Zuzanku ;-)
A co byste jí odpověděly vy, milé čtenářky?
Máří - 6 let
před 6 lety
Aghi, dobrý dotaz :-). Myslím, že tvoje mamka to řekla moc hezky... A třeba moje švagrová mi jednou řekla, že nebude mít druhé dítě proto, že by ho třeba měla radši než to první! Pro mne nepochopitelná odpověď, ale ona si to vážně myslí... A je také přesvědčená, že byl Aleš (můj muž a brácha jejího manžela) to dítě, které měli radši :-). Jako matka dvou dcer vím, že to tak prostě není! Obě holky jsou pro mne všechno!!!
OdpovědětVymazatStará známá pravda je, že mateřská láska k dětem se nedělí, ale násobí. :o) A rozhodně ten pocit mám, nic nedělím jen to narostlo. :o)
OdpovědětVymazat